...... Reklamy SEM!!!!! (neplatí pro SB) --- Sčítání milovníků anime a Japonska! .......

Jsem na blogu povídek ,který pomáhá čtenářům najít ty nejlepší povídky a spisovatelům nové čtenáře.

BestStories

Skrytá láska vyšla najevo

31. ledna 2008 v 21:51 | Yuiko |  Povídky z YYH
Takže dneska je todle moje pátá a taky poslední povídka :o) Doufám že se bude líbit.
Skrytá láska vyšla najevo
Pršelo.Seděl na stromě a díval se do okna jeho pokoje.Nevadilo mu že prší,klidně ať zmokne.Je mu to jedno.Jediné co měl v hlavě už několik týdnů,byl ten chlapec v pokoji.Seděl u stolu a něco psal.Asi úkol do školy.Díval se na jeho dlouhé červené vlasy.Jak rád by je políbil.Chlapec v pokoji zvedl hlavu a všiml si ho.Podíval se na něj svýma zelenýma očima.Měl je tak rád.Otevřel okno a zavolal na něj ,,Hiei….neseď v tom dešti,pojď dovnitř!'' Hiei na nic nečekal a skočil oknem dovnitř.,,Cos tam prosím tě dělal Hiei?'' Hiei mu neodpověděl a svou ohnivou silou si začal sušit šaty.,,Ach jo'' povzdechl si chlapec a zase se posadil ke stolu.,,Co to píšeš Kuramo??'' zeptal se Hiei po chvíli.,,Co??Tohle?To je úkol do školy.'' odpověděl mu a usmál se.,,Má tak nádherný úsměv'' pomyslel si Hiei.,,Aha'' řekl a posadil se na postel.Byl hrozně unavený.Už několik dní se vůbec nevyspal,pořád na něj musel myslet.,,Nemáš hlad Hiei??'' zeptal se Kurama.Nedostalo se mu odpovědi a tak se otočil.Hiei spal.Kurama se usmál a přešel k posteli.Sedl si vedle něj a pozoroval jeho spící tvář.Je tak nádherný když spí.Pohladil ho po tváři.,,Kdybys jen věděl co pro mě znamenáš….'' zašeptal Kurama.Přikryl Hieiho dekou a zase si sedl ke stolu.Po půl hodině už to vzdal a ustlal si na zemi.Když se ráno probudil,tak Hiei ještě spal.Teda aspoň si myslel že spí.Byl už dávno vzhůru,ale nechtělo se mu vstávat.Zaslechl za sebou Kuramu.Kurama vstal a vyšel z pokoje udělat snídani.Když se vrátil do pokoje,tak už Hiei seděl na okně a díval se ven.Měl nepřítomný výraz,který byl u něj poslední dobou dost obvyklý.,,Něco se s ním děje'' proběhlo Kuramovi hlavou.Obyčejně by Kuramu už dávno zaregistroval,ale teď stále zíral někam ven,i když ho Kurama už nejednou oslovil.Zatřepal s ním ,,Hiei?''Jsi v pořádku??'' zeptal se ho Kurama s obavami v hlase.,,Jo promiň…zamyslel sem se……''Kurama jen pokrčil rameny,ale věděl že to není tak úplně pravda.,,Tady máš snídani.'' řekl a usmál se.Podal mu rohlík s máslem a čaj.Hiei to snědl a chystal se vyskočit oknem ven,ale Kurama ho zastavil.Chytil ho za ruku a zeptal se ho ,,Hiei stalo se něco??Poslední dobou se chováš divně…..jestli se něco stalo,tak mi to řekni….'' vyhrkl ze sebe.Hiei se trochu divil,jak rychle to ze sebe chlapec vysypal,ale ještě víc se divil Kuramově hlasu.Byl z něj znát strach…..strach o něj.,,Ne jsem v pořádku….'' zalhal Hiei.Ale nebyl v pořádku,alespoň co se týče srdce.Tolik ho miloval a tolik se bál mu to říct,ale nevěděl,že druhý chlapec cítí úplně to samé.,,Tak dobře…'' řekl Kurama a pustil ho..,,Neboj se,fakt mi nic není'' řekl Hiei a věnoval Kuramovi jeden ze svých velice vzácných úsměvů.Poté vyskočil z okna a zmizel.Hieiův úsměv ho zahřál u srdce.Byl totiž jediný člověk,na kterého se kdy Hiei usmál a i tak to bylo jen málo kdy.Vzal si tašku a odešel do školy.Když se odpoledne vrátil měl divný pocit.Nedalo mu to a tak zavolal Yusukemu,aby zjistil,jestli se mu něco nestalo.Yusuke mu řekl že je v pohodě a že se teď chystá jít s Keiko,Botan,Kuwabarou a Shizuru do města,jestli nechce jít s nimi.,,Ne nechci,snad někdy příště….tak fajn.Měj se Kuramo….ahoj''a zavěsili.Oddechl si,protože většinou,když měl špatný pocit,tak měl Yusuke nějaké problémy.Ale ujistil se,že on a další jeho přátelé jsou v pořádku.Ponořil se do svých myšlenek,když v tom ho z nich vytrhla rána z jeho pokoje.Rychle tam vyběhl a hrozně se lekl toho co viděl.Okno bylo rozbité a na zemi ležel Hiei.Byl jistě raněný,protože byl od krve.Kurama k němu rychle přiskočil.Otočil ho na záda a vzal do náruče.Hiei najednou otevřel oči.,,Ku-ra-mo….''zašeptal a podíval se na něj.,,Hiei….díky bohu.Co se ti proboha stalo??''zeptal se a položil ho na postel.,,Napadl mě….nějaký démon….''Kurama mu sundal zakrvácený plášť a položil ho vedle postele.Pak mu dal nějakou léčivou rostlinu a taky něco proti bolesti.Rány neměl moc hluboké a Kurama mu je obvázal.,,Ach Hiei'' řekl a sedl si vedle něj na postel.,,Kuramo….ne nemluv Hiei.Teď si musíš odpočinout.Ano?''Kurama byl ještě trochu otřesený.,,Ne Kuramo….musím ti něco říct.Ten démon chtěl tebe a já jsem…mu v tom chtěl zabránit…''Kurama vytřeštil oči ,,Cože?!''Kurama se tvářil jak kdyby práve spadl z Marsu.,,Hiei proč si se ho snažil zastavit….radši bych s ním bojoval sám,než abys kvůli mně málem umřel.''řekl a tázavě,vlastně i trochu naštvaně se na něj podíval.,,Protože….tě miluji,Kuramo…'' zašeptal Hiei.,,Nemohl sem ho nechat,aby ti ublížil''.Kurama nebyl schopen cokoli říct.Překvapeně na Hieiho zíral.On,ten který nikdy nedává najevo co cítí,mu právě řekl že ho miluje.Kurama se vzpamatoval a pohladil Hieiho po tváři.Ten otevřel oči a smutně se na něj podíval.,,Ach Hiei…''zašeptal a nepřestával ho hladit po tváři.Hiei už měl většinu ran zahojených a tak se ale i přes to s námahou posadil.,,Kuramo….já……Už nic neříkej'' špitl Kurama a objal ho.Hiei se k němu přitiskl a šťastně si oddychl.Konečně mu to řekl a Kuramovi to nevadilo.,,Taky tě miluji'' řekl Kurama a políbil Hieiho do jeho uhlově černých vlasů.,,A slib mi,že už mě nikdy nebudeš zachraňovat,ano?……slibuji''zašeptal Hiei a pevně Kuramu objal.Po chvíli se od sebe odtáhli a políbili se.Byl to krátký polibek,ale jim stačil.Opět se objali a Hiei ještě zašeptal ,,Miluji tě….liško'' a po těch slovech pomalu usnul.Kurama se usmál a položil Hieiho na postel.Sám si vedle něj lehl a sevřel ho ve svém náručí.,,Já tebe taky'' řekl a také usnul.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama