...... Reklamy SEM!!!!! (neplatí pro SB) --- Sčítání milovníků anime a Japonska! .......

Jsem na blogu povídek ,který pomáhá čtenářům najít ty nejlepší povídky a spisovatelům nové čtenáře.

BestStories

Únor 2008

Pamatuješ?

29. února 2008 v 22:47 | Yuiko |  Povídky z Naruta
Ach jo.Lidi já fakt nevim,co mě to přepadlo za náladu.Napsala jsem další krátkou povídku na pár SasuNaru a je docela smutná.Chjo....no tak si to přečtěte a pls ohodnoťe :o)
Pamatuješ?
Je noc a na oblohu opět vystoupali hvězdy,mí nejlepší přátelé.Dodávají mi odvahu a já se necítím tak sám,opuštěný,nemilován…...
Hvězdy jsou pro mě malá světýlka naděje,která mě každou noc objímají a dodávají mi sílu žít dál…bez tebe.Pamatuji si,co jsi říkal.,,Každý má na nebi svou hvězdu a když člověk zemře,tak jeho hvězda tu noc uhasne,aby se mohla každou další noc objevit nad někým,koho miluje a dávat na něj pozor.'' ,,Ale co když nikoho nemáš?'' ptal jsem se tě tehdy.,,Když nikoho nemáš můžeš dodávat naději všem lidem na zemi.Dodávat jim odvahu a sílu žít dál….'' Už vím,co jsi tím tehdy myslel.Kéž bych jen věděl,která z těch hvězd jsi ty….Tolik mi chybíš.Opět mi po tvářích stékají slzy.Lehnu si do trávy a schoulím se do klubíčka.Tolik bych si přál,aby ses nade mnou najednou objevil,setřel mi slzy a láskyplně mě objal.Jako pokaždé,když jsem byl smutný.Pamatuješ?Tehdy jsem byl tak šťastný…..kéž by to tak šlo.Od té doby,co jsi mě opustil,mám v srdci prázdnotu a jediný,kdo by ji mohl zaplnit jsi ty…..a teď jsi pryč.Nevím,jak to u bez tebe stále mohu vydržet.Ale vím….slíbil jsem ti to.Když jsi umíral,chtěl jsi,abych žil.Abych se netrápil a byl šťastný….to jediné jsi si v tu chvíli přál.Tolik mi chybíš…..kéž by ses mohl vrátit.,,Chci tě zpátky''říkám si,ale vím,že to nejde a to mě bolí.Hrozně to bolí…..Prosím,vrať se…..
Už je pozdě.Vracím se domů.Najednou se za mnou něco ozve.Otočím se a za mnou sedí malé koťátko.Mňauká a hladově se na mě dívá.Usměji se….jeho oči mi připomínají tebe.Jako tehdy,když jsme se vrátili z mise a ty jsi měl strašný hlad.Pamatuješ?….Vezmu kotě do náručí a teď už vím,že je to malý kocourek.Spokojeně přede a mě se chce plakat.Po tvářích mi začnou téct slzy a malého kocourka si přitisknu k tělu.Najednou mě něco šťouchne do tváře.Otevřu oči a zjistím,že kocourek se na mě dívá s obavami v očích.Tiše mňaukne a já se usměji.,,Neboj maličký….půjdeš se mnou.'' řeknu a kocourek se na mě vděčně podívá.Přitulí se ke mě a zase přede.Stále pláču,ale pokračuji domů.Na tvářích stále slzy smutku a vlastně i malého štěstí……kéž bys tu byl……
Když přijdu domů,dám tomu malému kocourkovi napít mléka.Vypije celou misku a vesele mňaukne.Zahřeje mě to u srdce.Tak dlouho mě v srdci nic nezahřálo….myslím,že jsem konečně našel někoho,kdo v mém srdci tu prázdnotu vyplní.Tebe nemůže nic nahradit,ale myslím,že tenhle kocourek si to místo zaslouží.Vezmu ho do náruče a on spokojeně přede.Sednu si na postel a přemýšlím,jak bych ho měl pojmenovat.Pak mě něco napadne.Ty by ses nejspíš zlobil,že mu tak budu říkat,ale já myslím,že je to dobré jméno.,,Budeš můj malý Sasu'' zašeptám.Hladím ho a Sasu pomalu usíná.I na mě padla únava a tak si lehnu a kocourka položím vedle sebe.Sasu najednou otevřel svá malá očka,vstal a zachumlal se mi do náruče.Připomíná mi tebe,tehdy,když jsi mi řekl co ke mně cítíš.Přesně to samé jsi udělal i ty.Pamatuješ?Moc mi chybíš….ale už nejsem tak sám.Pohladím malého Sasu po zádech a on spokojeně zapřede.Říkal jsi,že mám žít a být šťastný.Ty víš,že bez tebe nebudu nikdy šťastný,ale to první splnit můžu.Budu žít a budu se ze života radovat.Také jsi chtěl,abych se stal Hokage.Abych si splnil svůj sen.Pamatuješ,jak jsi mi pořád připomínal,že musím trénovat,abych to dokázal?Myslím,že jednou se mi to povede,ale teď už jsem opravdu unavený.Zavírám oči.Dobrou noc Sasu…..a můj drahý Sasuke…..nikdy na tebe nezapomenu,vždy budeš v mém srdci…..miluji tě a s úsměvem na rtech usínám.Ve snu vidím tebe,jak se usmíváš….chybíš mi,hrozně moc,ale stále na mě z nebe dohlížíš a já vím,že to tak bude už napořád….dokud za tebou nepřijdu…..zítra se zase budu dívat na hvězdy a budu doufat,že tě uvidím…..

Sníh,oheň a led

29. února 2008 v 21:58 | Yuiko |  Povídky z Naruta
No takže lidičky.Popadla mě taková divná nálada a začala jsem psát.Napsala jsem takovou krátkou povídku no a já nevím....posuďte samy :o) Je to zase na SasuNaru,jak jinak XD
Sníh,oheň a led
Duše čistá jako sníh,usměv hřejivý jako oheň a srdce ledové,jako kostka ledu.Nikdy mě nepřestane udivovat tvá povaha.Ke všem se chováš tak chladně,ale přitom ti to rve srdce.Máš duši čistou jako sníh,ale nedáváš to najevo.Tvůj úsměv je tak nádherný a hřejivý a přitom tak vzácný.Proč jsi takový?Nikdy jsi nikomu neřekl,že ho máš rád,nebo že pro tebe něco znamená.Vždycky tak chladný….tak smutný.Dokonce i ke mně chováš nenávist.Proč…..
Dnes jsi měl zase chladný pohled.Nikdy se nikomu nedíváš do očí….co v nich skrýváš?,,Řekni prosím…..''Prosím tě už po několikáté,ale ty uděláš to co vždycky.Odvrátíš se a řekneš ,,Dej mi pokoj'' .Po té zase zmizíš pryč.Už dlouho tě miluji a mám o tebe strach.Tak proč mi to neřekneš?Co skrýváš ve svých očí?Řekni…..
Je večer.Zase nemohu spát,i když jsem unavený.Pořád myslím na tvůj smutný pohled.Vstanu a jdu se projít.Noční vzduch mi udělá dobře a hvězdy mi možná pomohou najít odpovědi na mé otázky.Jdu na své oblíbené místo,k jezírku na kraji vesnice.Nikdo tam nechodí a já tam mám klid.Když přijdu blíž,zjistím,že na mém místě někdo sedí.Zaostřím a zjistím,že jsi to ty.Schovám se a přijdu trochu blíž.Bodne mě u srdce.Pláčeš….Z tvých chladných očí tečou slzy.Všichni říkají,že jsi chladný,ale teď už vím,že to není pravda.Kvůli něčemu se trápíš a to zase trápí mě.Vylezu ze svého úkrytu a přijdu k tobě.Nevšimneš si mě a tak si kleknu a obejmu tě.Trhneš sebou,ale pak se ke mně přitiskneš a nepřestáváš plakat.Snažím se tě utěšit.Po chvíli už nepláčeš,ale stále se tiskneš svým tělem k mému.Pohladím tě po vlasech a zeptám se ,,Řekni mi….proč pláčeš?'' ale ty se ke mně jen více přitiskneš a mlčíš.Rve mi srdce,když vidím,jak se ničíš.Odtáhnu se od tebe a podívám se ti do očí.Zarazím se.Už chápu,proč jsi tak chladný a přitom tak zranitelný.Máš v očích bolest,smutek a samotu,ale taky lásku.Hned mi došlo,že ta láska patří mě.Usměji se a opět tě obejmu.,,Miluju tě,Sasuke…'' Když vyslovím tato dvě slova,trhneš sebou.Opět začínáš plakat,ale já vím,že to jsou spíše slzy štěstí.,,Já tebe taky'' odpovíš mi tiše a usměješ se.Konečně si se usmál.Cítím že usínáš a tak tě vezmu do náručí a odnáším k sobě domů.Položím tě na postel a přikryji tě.Sám si vedle tebe lehnu a ty se mi zavrtáš do náručí.Jsem šťastný…..s tímto pocitem oba usínáme a příští ráno po tvém boku už není chladné a plné obav.Je plné radosti a tvého úsměvu….úsměvu,který patří jenom mě.A já jsem ti za to vděčný….
Duše čistá jako sníh,úsměv hřejivý jako oheň a srdce,které bývalo tak ledové,konečně roztálo….Miluji tě a mé srdce bude navždy patřit tobě,Sasuke….

Klikni prosím ! ! ! !

29. února 2008 v 16:12 | Yuiko |  Odpaďák
Klikni na tento odkaz prosím.Moc děkuji ! ! ! ! ! ! :o)
ARIGATO LIDIČKY!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Dešťová láska

29. února 2008 v 15:52 | Yuiko |  Povídky z Naruta
No jo,je to trochu divnej název,ale lepší mě nenapad XD A zase na pár SasuNaru.Je můj nejoblíbenější,tak se nedivte,že píšu nejvíc povídek na tyhle dva :o) A umře někdo??No nevim nevim…že by ano??Nebo ne..…přečtěte si to a uvidíte ;o)

Dešťová láská

,,Kap,kap…'' dešťové kapky dopadali na sklo zavřeného okna.Začínalo pršet.Mladý černovlasý chlapec stál opřený za oknem a pozoroval jak kapky stékají po skle.Zvedl oči a se zájmem déšť pozoroval.Uklidňoval ho….neměl déšť rád.Někdy mu připomínal ten osudný den,kdy mu jeho bratr vyvraždil rodinu a celý jeho klan.Celý život se ho snažil zabít,ale potom se do jeho srdce připletl ten blonďatý,stále se usmívající chlapec.Stali se z nich přátelé,ale později si začal uvědomovat,že Naruto už pro něj není jen přítelem….cítil k němu něco víc a to něco se brzy proměnilo v lásku.Ano,v lásku.Zamiloval se do něj.Každým dnem ho miloval víc a víc.Ale Naruto ho bral jen jako přítele….když na to pomyslel,bodlo ho u srdce.Hrozně to bolelo.Sasuke si začal uvědomovat,že s Narutem nikdy nebudou spolu a to ho bolelo ještě víc.Odvrátil se od okna a opřel se o zeď.Začal plakat.Poslední dobou plakal dost často a tak už se ani nesnažil slzy potlačit.Klesl na zem a chytil se za kolena.Opět pomyslel na Narutovu usmívající se tvář a rozbrečel se ještě víc.Venku byla bouřka.Sasuke neměl sice rád déšť,ale ještě víc nenáviděl bouřky.Bál se totiž blesků a hromů a proto mu hlasitý hrom na odvaze vůbec nepřidal.Ozval se další hrom a blesky osvětlily oblohu.Sasuke se přikrčil co nejvíc mohl a nepřestával plakat.Asi po hodině pláče a ve strachu z bouřky Sasuke vysílením usnul.Ráno ho probudil nějaký hlas.Sasuke neochotně otevřel oči a rozhlédl se.Zjistil že leží na zemi a posadil se.Rukou se někoho dotkl a tak se otočil.Vytřeštil oči.Byl to Naruto.,,Sasuke cos prosím tě dělal na té zemi?Je už půl desáté,měli jsme být už dávno na….eh?'' Naruto se k Sasukemu naklonil a podíval se mu do očí.Sasuke jeho pohledu uhnul a bál se,aby se nezačal červenat,protože Naruto u něj byl hrozně blízko.Naruto nakonec řekl trochu překvapeným tonem:,,Sasuke….ty jsi plakal?' řekl a otřel mu slzu,kterou měl pod okem.Teď už Sasuke opravdu zčervenal a rychle vstal,aby si toho Naruto nevšiml.,,Nebrečel,jak si na to přišel??'' řekl překvapeným tónem a doufal,že se ho Naruto nebude dál vyptávat.Otočil se a zjistil,že se na něj upírají Narutovi nádherné modré oči.Sasuke nebyl schopen pohybu a Naruto se ho zeptal ,,Sasuke stalo se něco?Poslední dobou se chováš fakt divně…'' Sasukemu se podařilo uhnout očima a řekl ,,Nic mi není….jsem v pohodě.A neříkal si náhodou,že jsme měli jít na trénink?'' Naruto se chytil za hlavu.,,No joo!!Já na to dočista zapomněl!''Vedle něj se najednou objevil Kakashi-sensei.,,Kde se loudáte??Tsunade-sama nám dala nečekanou misi,takže si zabalte několik potřebných věcí a vyrážíme.Sejdeme se u hlavní brány.Sakura už tam je,tak se pohněte'' zamával a zase zmizel.Naruto vyběhl ze Sasukeho domu a když se zabouchly dveře,tak se Sasuke sesul na zem a zhluboka si oddechl.,,Díky bohu'' zašeptal.Sáhl si na tvář.Stále cítil dotyk Narutovy ruky když mu setřel slzu.,,Byl tak něžný…..že by se o mě opravdu tolik bál?'' prolítlo Sasukemu hlavou,ale pak si vzpomněl na misi.Rychle si zabalil pár věsí a vyskočil oknem ven.Za chvíli byl u hlavní brány,kde stála Sakura s Kakachim a z uličky se hnal Naruto.Když doběhl k ostatním,tak Kakashi zavelel ,,Jsme tu všichni,takže můžeme vyrazit.Tsunade-sama mi řekla víc podrobností ohledně mise,takže naše mise je skoro tři dny odsud v nějaké neznámé vesnici.Jejich vesnici už několikrát napadla skupina nějakých zlodějů a po nás se chce,abychom je z vesnice vyhnali.No a prý jsou tam také časté bouřky,takže se musíme držet při sobě.Párkrát se tam v bouři nějací vesničané ztratili a trvalo skoro čtyři dny,než se dostali zpátky k vesnici.,,No to je super,bouřky.To mi tak chybělo…''pomyslel si Sasuke.To je všechno,takže vyrážíme!'' ,,Rozkaz!'' odpověděli jednohlasně a vyrazili.Běželi docela rychle a nepotřebovali moc odpočinku,takže tam byli už za dva dny.Uvítal je nějaký stařík s hůlkou a zavedl je do hotelu,kde si odpočinuli a vyspali se.Hned druhý den ráno,ještě se ani nestihli nasnídat začali ve vesnici troubit na poplach,že k vesnici se blíží vandalové.Kakashi,Naruto,Sasuke i Sakura na sebe rychle hodily oblečení a vyběhli ven.Byla to docela početná skupinka.,,Kdo jste?To si ti srábci z vesnice najali na ochranu děti??Cha cha cha…'' prohlásil vůdce skupiny a všichni ostatní se začali smát.,,Je to jen otravný hmyz.S těmi se nemusíme zahazovat'' prohlásila posměšně Sakura a zloději se přestali smát.,,Cos to řekla skrčku? ,,Slyšels dobře.Nemáme zapotřebí zahazovat se s počůránkama,jako jste vy'' odsekl Naruto a vůdce skupiny se naštval.,,Ty jeden…'' Jeho pozornost upoutal Sasuke,který si zívl,lehl si na zem a prohlásil ,,Vzbuďte mě,až to tady dokončíte''Naruto se zasmál,protože mu to v této situaci přišlo hrozně vtipné.Sasukeho to opravdu potěšilo. Teď už se neudrželi a vyrazili proti nim.Sasuke byl ve zlomku vteřiny na nohách a hodil po nich svůj kunai.Začal boj.Kakashi,Sakura,Sasuke a Naruto vytlačili skupinu z vesnice a za chvíli už od ní byli pěkně daleko.Ti vandalové se totiž nehodlali vzdát.Najednou začalo pršet.Sasuke byl unavený,protože celou minulou noc nespal a vlastně posledních pár týdnů spal dost málo.Padl na koleno a rychle dýchal.,,Sasuke!Jsi v pořádku?'' křikl na něj Naruto,ale Sasuke nebyl schopný odpovědět.Nechtěl,aby si Naruto dělal zbytečné starosti a tak se s velkou námahou postavil na nohy a opět zaútočil.Ale Naruto poznal,že něco není v pořádku.Jeden z útočníků zahnal Sasukeho na kraj útesu.Pod útesem byla řeka.Sasuke už nemohl.Byl na pokraji svých sil.Naruto ho uviděl a okamžitě k němu přiběhl.,,Sasuke,co ti je??'' zeptal se a zachytil padajícího Sasukeho do náruče.,,Promiň…Naruto.Už nemůžu…'' šeptl Sasuke a Naruto si klekl,stále držejíc Sasukeho v náručí.,,Teď je po vás vy otravní spratci!'' vykřikl jeden z útočníků a hodil po nich kunai s výbušným lístkem.Nestihli tomu uhnout a pod sílou výbuchu se sesula půda i s nimi.Kakashi rychle přiskočil a ve vteřině nepřítele zabil.Byl jako poslední z nepřátel a tak se Kakashi rozběhl k útesu.Sakura tam taky přiskočila a oba se podívaly dolů na řeku.Viděli jen oblak prachu a silný proud řeky.,,To ne…'' řekla Sakura a padla na kolena.,,Určitě jsou v pořádku Sakuro.Pojď,musíme je najít.'' řekl Kakashi,ale všiml si,jak je Sakura vyčerpaná.,,Ale nejdřív bychom si měli odpočinout'' řekl,pomohl Sakuře vstát a společně šli zpátky do vesnice.
Sasuke otevřel oči.Hrozně ho rozbolela hlava.Uslyšel vedle sebe Narutův hlas.,,Sasuke…díky bohu.Jsi v pořádku??'' zeptal se a díval se na něj.Sasuke se podíval vedle sebe.Naruto byl celý mokrý a měl nějaké škrábance,ale jinak byl v pořádku.V duchu si oddechl.Sasuke se pokusil posadit,ale hrozně ho zabolelo v hlavě a Naruto ho přitlačil zpět na zem.,,Asi jsem se praštil do hlavy'' řekl Sasuke a zavřel oči.Narutova přítomnost ho hrozně znervózňovala a proto se na něj nechtěl dívat.Ucítil na své tváři Narutovu ruku.Pootevřel oči a podíval se na něj.Jeho ruka na jeho tváři mu byla tak příjemná.Naruto ji dal pryč a Sasukeho to trochu zamrzelo.,,Sasuke ty nejsi v pořádku.Obyčejně bys vydržel bojoval o hodně dýl….a poslední dobou se chováš divně.Vyhýbáš se mi a skoro se mnou nemluvíš.Jsme kamarádi,ale ty děláš,jako bys mě neznal.'' Naruto se smutně zadíval do zemně.,,Naruto….'' zašeptal Sasuke.,,To se těžko vysvětluje…nedělej si starosti Naruto.Jsem v pořádku a nevyhýbám se ti,já jen…víc trénuju no a proto jsem taky tak unavený.'' řekl a s velkou námaho se posadil.Usmál se a Naruto mu úsměv oplatil,i když věděl,že mu stále něco tají.,,Měli bychom se někde schovat.Vypadá to,že bude bouřka'' řekl Naruto a podíval se na oblohu.Bouřka.Při tom slově se Sasuke zachvěl,ale pak vstal a ukázal na otvor v jeskyni kousek od nich.,,Myslím,že tam si můžeme odpočinout'' Naruto vstal a uviděl,jak se Sasuke chvěje.Jenom stát mu dělalo potíže natož aby šel.Naruto si dal jeho ruku přes své rameno,aby ho podepřel.Sasuke se na něj otočil.,,Nic neříkej.Ještě jsi slabý a jestli budeš protestovat,tak tě klidně ponesu v náručí,jestli to bude nutné.''Sasukemu by se sice líbilo,kdyby ho Naruto nesl v náručí,ale jenom se usmál a rozešli se k jeskyni.Když tam byli,tak se venku rozpršelo.Naruto se se Sasukem posadil a opřeli se o skálu.Sasuke se cítil tak blízko Naruta nesvůj.Najednou se ozval hrom.Sasuke se zaklepal,ale Naruto si toho naštěstí nevšiml.Chtěl se od Naruta odtáhnout kousek dál,aby nepoznal,že se bojí,ale ozval se další blesk a Sasuke se skrčil leknutím.Naruto se k němu překvapeně otočil.,,Sasuke??Neříkej mi,že se bojíš bouřek?'' řekl trochu pobaveně.Sasuke se jen zazubil a než stačil odpovědět,tak se ozval další hrom.Leknutím se nechtěně přitiskl k Narutovu hrudníku.Když to zjistil,tak zčervenal a chtěl se odtáhnout,ale Naruto ho objal.Sasuke se divil,že ho Naruto objal,ale když se ozval další hrom,tak se nepokoušel vzdorovat.Schoulil se do Narutova objetí a pevně se k němu přitiskl.Další hrom a tentokrát o hodně silnější.Sasuke se hrozně lekl,ale Naruto ho ještě pevněji objal a zašeptal ,,Neboj se.Jsem u tebe…'' a políbil Sasukeho do vlasů.Sasuke jen vytřeštil oči,protože si nikdy v životě ani nepomyslel,že se něco podobného stane,i když v to doufal.Po tváři mu stekla slza.,,Naruto…'' zašeptal a rozplakal se.Naruto byl překvapený.Sasuke,ten který nikdy nedává najevo co cítí,ničeho se nebojí a on se právě dozvěděl,že má strach z bouřek a navíc se rozplakal.Chtěl ho utěšit.,,Neplač….jsem tu s tebou'' zašeptal a opět ho políbil do vlasů.Sasuke to už v sobě neudržel a řekl ,,Miluju tě,Naruto'' přitiskl se k němu a chytil ho za bundu.Jakoby se bál,že zmizí a už ho nikdy neuvidí.,,Ach Sasuke….taky tě miluju,hrozně moc…'' odpověděl mu Naruto a položil svou hlavu do Sasukeho nádherných vlasů.Po chvíli se od něj Sasuke odtáhl a vášnivě ho políbil.Naruto se samozřejmě nebránil a polibek opětoval.Když se od sebe konečně odlepili,tak se Sasuke opět schoulil do Narutovi náruče.Ozval se další hrom.Sasuke se zachvěl,ale už se tolik nebál.Věděl,že je s ním Naruto,že se nemá čeho bát.Přitulil se k němu a Naruto ho začal hladit po zádech.Sasuke zavřel oči a za chvíli s úsměvem na rtech usnul.
Kakashi a Sakura nehledali Sasukeho s Narutem moc dlouho.Brzy je našli v jeskyni u řeky a oběma se na tvářích objevil zářivý úsměv,když zjistili,že Sasuke leží v Narutově náručí.Věděli co k sobě ti dva cítí a bylo už jen otázkou času,než si to řeknou.Sakura je opatrně vzbudila.Když zjistili že vedle nich stojí Kakashi se Sakurou,tak zčervenali a rychle od sebe odskočili.Ale Kakashi a Sakura se jen usmívali.Vrátili se teda do Listové vesnice a Sasuke s Narutem šli ruku v ruce.Podali hlášení Tsunade a ta když zjistila,že spolu Naruto a Sasuke chodí,vyvalila oči a řekla ,,No tak na tohle se musíme napít!''celou noc byla s Jirayou v baru a oba se dost opili XD No a Naruto a Sasuke?Ti byli šťatní a večer usínali opět v objetí.
No jo,já vim.Ten boj je popsanej strašně,ale já boje prostě popisovat neumim XD

Krásný obrázek :o)

29. února 2008 v 15:25 | Yuiko |  SasuNaru
No řekněte.Není to nádhera??Nejhezčí obrázek na SasuNaru,jaký jsem kdy viděla.....no zas až tak ne,ale je jeden z nejhezčích XD
Překlad: Ty víš,že pro mě znamenáš svět.I když jsi Kyuubi,můj malý Naru-chan.
No řekněte,není to roztomilý??Já se tady za počítačem úplně rozplívám XD

Procitnutí....

29. února 2008 v 15:13 | Yuiko |  Povídky z Naruta
A další povídka na pár SasuNaru XD No jo,já vim,ale já se tak nudla a pak sem se rozepsala :o) Snad se Vám bude líbit :o) Inspirací pro tuhle povídku byl tento obrázek a jestli ho skopírujete,tak Vás asi zastřelím!!!!!!!!!!!!!!!! XD Ne fakt,pls NEKOPÍROVAT!!!!!!!!!!!
Procitnutí…
,,Ach jo'' blonďatý chlapec seděl schoulený na posteli a tiše si povzdechl.Dneska neměl náladu chodit někam ven,nebo trénovat a neměl náladu ani na své přátele.Ti mu to však nezazlívali.Dneska to je totiž přesně dva roky,co odešel jeho nejlepší kamarád,největší rival a taky někdo,koho i po tak dlouhé době stále miloval.Tolik litoval,že mu to tenkrát neřekl.Vzpomněl si co se tehdy stalo a do očí mu vhrkly slzy.
FLASHBACK
,,Sasuke!!'' zakřičel na chlapce s havraními vlasy a nádhernýma černýma očima.Chlapec se otočil a zadíval se na svého přítele.Naruto rychle oddechoval,protože se Sasukeho snažil dohnat už pěkných pár hodin.Ale až teď Sasuke z nějakého důvodu zpomalil.Jejich oči se střetli a Naruto měl ze Sasukeho pohledu divný pocit.Skoro by řekl,že má Sasuke v očích slzy.Sasuke sklopil oči k zemi.Chystal se odejít,ale blonďatý chlapec na něj zakřičel : ,,Nedovolím ti odejít!'' Sasuke zůstal otočený.Najednou mu po tvářích začali téct slzy.Naruto viděl jen slzy dopadající do trávy.,,Naruto….promiň'' zašeptal skoro neslyšně.Naruto ho ale slyšel.Po chvíli ticha přerušovaného jen Sasukeho tichými vzlyky se Naruto k druhému chlapci trochu přiblížil a zeptal se ,,Sasuke….proč musíš odejít?Nemusíš hledat sílu u Orochimara.Itachiho dokážeš zabít svou vlastní silou vím to….tak proč'' Sasuke ho přerušil.,,Nic nechápeš!'' křikl na něj.Naruto sklopil uslzené oči k zemi.,,Proč…'' řekl najednou.Sasuke trochu otočil hlavu a podíval se na něj.,,Proč jsi tak tvrdohlavý Sasuke…proč si myslíš že musíš za každou cenu odejít?Tak proč…'' řekl znova a po tvářích se mu začali kutálet slzy.Sasuke se k němu otočil čelem.Nakonec řekl:,,Naruto….nic nechápeš.Nevíš kolik sil mě stojí to,že tu s tebou mluvím sám za sebe…''Naruto se na něj nechápavě podíval.Sasuke najednou vykřikl a sesul se k zemi.Držel se za krk.Narutovi hned docvaklo,že se něco děje s jeho značkami na krku,které mu tam udělal Orochimaru.,,Sasuke!!'' vykřikl a rozběhl se k němu.Sasuke se celý klepal pod nátlakem nesnesitelné bolesti,která se mu rozlévala po celém těle.Naruto klečel vedle něj.Nevěděl co má dělat a jediné co ho napadlo,bylo chytit ho za ruku.Sasuke mu ji pevně stiskl,Naruta to skoro až bolelo,ale nic neříkal.Viděl jak chlapec v tuhle dobu trpí,proto mlčel a měl druhou ruku na Sasukeho zádech.Sasuke najednou s očividnou námahou řekl ,,Naruto…uteč….nechci…ti ublížit….prosím,uteč'' Naruto nevěřil svým uším.,,Sasuke co se děje?!Prosím tě řekni mi co s tebou je.Jak myslíš to abych utekl?Nemůžu tě tu přeci takhle nechat'' Sasuke vykřikl : ,,Musíš!!Naruto nikdy…bych si neodpustil,kdybych ti….kdybych ti tady ublížil.Prosím tě uteč,dokud je ještě čas.'' Vedle nich se najednou objevil Orochimaru.Sasuke znova vykřikl a svalil se v křeči na zem.Poslední co zašeptal bylo ,,Naruto…mám tě rád….prosím…uteč…..'' a omdlel.Orochimaru se začal ďábelsky smát a Narutovi se kolem těla začala objevovat liščí chakra.Za chvíli už měl tři ocasy a vztekle na Orochimara zaútočil.Ale Orochimaru se tomu lehce vyhnul.Přeskočil k Sasukemu a položil mu ruku na jeho znamení na krku.Pak řekl ,,Vstaň chlapče.Odteď jsi můj nejvěrnější nástroj''.Sasuke se zvedl na nohy a Naruto se na něj šťastně podíval.Ale radost ho přešla,když se mu Sasuke podíval do očí.Z očí se mu valily slzy.,,Sasuke…'' zašeptal a padl na kolena.,,Ne…prosím…tohle ne…'' šeptal a v hlavě měl Sasukeho oči.Sasuke měl spuštěný sharingan,ale nebyl červený….byl celý černý a malé značky,které byli na obyčejném sharinganu černé,teď byli červené.Narutovi se objevil čtvrtý a pátý ocas a úplně se přestal ovládat.''
KONEC FLASHBACKU
,,Pak už si nic nepamatuju.Jenom jak se nade mnou sklání Kakashi,Sakura a Tsunade.''Proběhlo mu hlavou a ani si neuvědomil,že má od slz úplně promočený polštář,který měl na klíně.Svalil se na postel a za chvíli usnul.Probudil se až druhé ráno.Nasnídal se,vyčistil si zuby,oblékl se a šel se projít.Cestou narazil na Sakuru,která ho pozvala na ramen.Naruto souhlasil.Ramen mu vždycky zvedlo náladu.Povídali si o různých věcech a Sakura mu říkala o svém novém klukovi.Naruto ji ale vůbec nevnímal.Pořád musel myslet na Sasukeho.Když dojedli,tak se šli ještě projít.Najednou se před nimi objevil Kakashi.,,Kakashi-sensei!!Musíte nás takhle děsit?!''vyjekla Sakura,kterou leknutím málem kleplo.,,Je promiň Sakuro.Tsunade nás chce ve své kanceláří a prý okamžitě.Že je to urgentní.'' řekl s klidem a zase zmizel.Naruto a Sakura se rozběhli do Tsunadiny kanceláře.Když tam dorazili,tak ani nezaklepali a vstoupili dovnitř.Kakashi už tam byl.,,No konečně!'' Tsunade spráskla ruce a spustila.,,Mám pro Vás misi.Týká se to Orochimara'' Naruto při jeho jméně ztuhnul.,,Někdo ho viděl s nějakou osobou ve vedlejší vesnici a prý tam zabili několik lidí.Musíte se za nimi vydat a dohonit je.Myslíme si,že ta druhá osoba byl Sasuke'' Naruto vytřeštil oči.Ani si nevšiml,že na něj všichni tři upírají pohledy.Kakashi nakonec řekl ,,Tak dobře.Vyrážíme!'' Sakura souhlasně kývla a Naruto jen sklonil hlavu.,,Buďte opatrní.Ostatní týmy jsou na misi,ale dneska by se měli vrátit a hned po tom je za vámi pošlu.Buďte opatrní'' řekla ke konci a všichni tři odběhli pryč.Ani si nevzali žádné věci.Všechny zbraně měli u sebe a tak hned běželi do vedlejší vesnice.Když tam dorazili,tak jim vesničané řekli jakým směrem Orochimaru běžel.Okamžitě se za ním vydali.Po chvíli dorazili na nějakou mýtinu a k jejich překvapení tam Orochimaru klidně stál.Všichni se zarazili a zastavili.V Narutovi vřela krev a jeho oči se změnili na liščí.,,A heleme se!Kohopak to tu máme?Dlouho jsme se neviděli….Naruto-kun''řekl s úšklebkem a Naruto se tak tak udržel,aby se k němu nerozběhl a jednu mu nevrazil.,,Víš,rád bych vám někoho představil.Určitě si na něj vzpomínáš,že?Naruto-kun…'' opět se hloupě usmál a Naruto se tak dožral,že se mu kolem těla objevila liščí chakra a dva ocasy.Najednou se zarazil.Vedle Orochimara se objevil Sasuke.Sakura i Kakashi nemohli uvěřit svým očím.Podívali se na Naruta.Stál jako omámený a liščí chakra se začala rychle stahovat.Liščí oči se proměnili zpět a Naruto nebyl schopen pohybu.,,Sasuke…'' řekl potichu a díval se na svého přítele.Sasuke zvedl hlavu a všichni,Kakashi,Sakura i Naruto ztuhli.Sasuke se na ně díval zlostnýma očima,ve kterých byl sharingan.Narutovi se vybavilo,jak se Sasukemu v očích poprvé objevil tenhle zvláštní sharingan.Byl černý s červenými značkami.Narutovi do očí vhrkli slzy.Sasuke se na něj díval a najednou v něm hrklo.Byl to jen záblesk,ale Sasukemu hlavou proběhlo ,,Já ho znám….'' Orochimaru se na něj zlostně podíval a Sasuke opět nasadil chladný výraz.,,Nechceš svým přátelům ukázat,co nového jsi se naučil?'' řekl Orochimaru.Sasuke se dost podivně usmál a najednou zmizel.Kakashi i Sakura zpozorněli,ale Sasuke byl prostě moc rychlý.Dokonce i na Kakashiho.Sasuke se objevil před Sakurou a dal jí strašnou ránu do břicha.Pak zmizel a objevil se za Kakashim.Odkopl ho asi 30 metrů do lesa.Sakura ležela na zemi a nemohla popadnout dech.Sasuke se opět objevil u ní.Zvedl ji a odkopl pryč.Pak se vrátil za Kakashim,který se už stačil posbírat ze země,ale najednou schytal další ránu.Ororchimaru to jen s úšklebkem sledoval.Takhle to pokračovalo už nějakou chvíli,když Kakashi i Sakura posbírali všechny síly a podařilo se jim Sasukeho útokům vyhnout.Přiskočili k Narutovi a Sasuke k Orochimarovi.,,Ale ale….takže ještě máte nějakou sílu.Ale ten blonďák nevypadá,že by měl chuť vám pomoci'' začal se ďábelsky smát.Sakura se držela za břicho a zatřásla s Narutem.Ten ji ale nevnímal.Po tvářích mu tekly slzy.,,Naruto musíš nám pomoct!Samy to nezvládneme!!'' křičel na něj Kakashi,ale on se vůbec nepohnul.,,NO TAK NARUTO!!!!'' zakřičela Sakura a on se na ni konečně s trhnutím podíval.,,Musíš bojovat!!'' zakřičela Sakkura a vyhnula se dalšímu útoku.,,Ale….'' Narutovi trhalo srdce,když viděl jak Sakura a Kakashi bojují,i když nemají šanci,ale víc mu rvalo srdce to,jak se Sasuke změnil.Uvědomil si,že musí svému týmu pomoct.Když se rozkoukal,zjistil,že Sakura leží nehybně na zemi a Kakashi se sotva držel na nohách.Opět mu začali téct slzy.Tolik jim chtěl pomoct,ale nemohl.Prostě to nedokázal.Nedokázal ublížit někomu,koho tolik miloval.Sasuke se objevil před ním,ale nezaútočil.Jen se mu díval do očí.Naruto najednou zašeptal.,,Sasuke….co se to s tebou proboha stalo…'' plakal.Plakal a zlobil se sám na sebe,že mu nedokáže ublížit.Sasuke vytřeštil oči.Opět v něm cosi hrklo a on se ani nehnul.,,Ten hlas…..já ho znám'' ,,Sasuke!!'' zakřičel Orochimaru.Sasuke na nic nečekal a jednu Narutovi vrazil.Ten odlítl několik metrů pryč a zůstal ležet na zemi.Stále plakal a v duchu si nadával.,,Naruto!!!'' zakřičela Sakura,která už zase stála na nohou.Začal další boj.Kakashi i Sakura se Sasukem konečně trochu drželi krok a byl to opravdu zajímavý souboj.Naruto stále ležel na zemi.Slyšel jak na něj jeho přátele volají,ale nevnímal je.Pak v sobě uslyšel hlas.,,Hele prcku….'' Naruto ztuhl a najednou se objevil před branou,za kterou byl zavřený Kyuubi.,,To tady chceš jen tak ležet a nic nedělat??Oni tě potřebují!'' zakřičel na něj hromovým hlasem a Naruto sklonil hlavu.,,Ty to nechápeš'' řekl nakonec.,,Moc dobře to chápu dítě….ty ho miluješ,že??'' Naruto ztuhl,ale nakonec jen mlčky přikývnul a opět začal plakat.,,Ale pláčem si opravdu nepomůžeš.Máš na výběr.Buď jim nepomůžeš,necháš zabít je i sebe a už nikdy Sasukeho nezískáš zpět,nebo přestaneš fňukat,použiješ moji sílu a zachráníš alespoň své zbylé přátele.Sasukeho můžeš stále zachránit.Nic není ztraceno'' Naruto vytřeštil oči.Nikdy by si nemyslel,že ho o tomhle bude poučovat zrovna takovýhle netvor,jako je Kyuubi.Naruto se opět ocitl v realitě.Hlavou my proběhlo ,,No jistě!!Musím zachránit Sakuru a Kakashiho a Sasukeho zachráním taky!!!'' vstal a kolem něj se začala objevovat liščí chakra.Kyuubi mu v hlavě řekl,že se nemusí bát,že se bude ovládat i do devíti ocasů,že to zařídí a tak měl najednou sedm ocasů a stále si zachovával své normální myšlení.Rozběhl se proti Sasukemu a odhodil ho stranou.Chytil Sakuru a Kakashiho a položil je kus od Orochimara a Sasukeho.Pak se rozběhl proti Orochimarovi.Ten proti němu neměl skoro žádnou šanci.Kyuubi se sedmi ocasy na něj byl prostě moc.A tak se kousek stáhl.Sasuke se objevil vedle něj a v ruce měl Chidori.Rozběhl se proti Narutovi,který se tomu jen tak tak vyhnul.Najednou tam přiběhl Lee,Neji,Gai-sensei a Ten-ten.Pomohli zraněné Sakuře a Kakashimu.Všichni sledovali boj mezi Sasukem a Narutem.Nechápali,jak to že se Naruto stále ovládal.Ale bylo jim to jedno.Ten boj byl úchvatný (no víte jak to myslim XD).Po chvíli od sebe oba dva odskočili a skončili na kolenou.Rychle oddechovali a všichni na ně se zájmem zírali.,,Sasuke….proč takhle hloupě bojujeme?'' řekl tiše Naruto,ale Sasuke byl teď mnohem vnímavější a tak to jako jediný slyšel.Zase v něm cosi hrklo,ale tentokrát víc.Chytil se za hlavu a celý se klepal.Všichni se na něj dívali.Nevěděli co se děje.,,Sasuke??'' Naruto se na něj díval a chakra devítiocasé lišky náhle zmizela.Naruto byl vyčerpaný a padl k zemi.,,Naruto!!''vykřikla Sakura a rozběhla se k němu.Sasuke zakřičel.Hrozně ho bolela hlava a vůbec celé tělo.,,Sasuke…'' zašeptal Naruto a teď se už i s Leeovou pomocí posadil.,,Ty hlasy….odkud je sakra znám??!!Nemůžu….si vzpomenout!!!'' Naruto ho se všemi pozoroval.Orochimaru,na kterého všichni zapomněli najednou vykřikl ,,Sasuke!!!!Zabij je!!Tak zabije je!!!!!!!'' Narutovi to došlo.To Orochimaru Sasukeho ovládá.Sasuke se najednou zvedl a opět měl chladný výraz.Znovu se proti nim rozběhl.Tentokrát bojoval tým Gai.Naruto to pozoroval se slzami v očích.,,Proč tady tak bojujeme…řekni,Sakuro''Sakura se zadívala do země.Neznala odpověď a tak mlčela.Narutovi po tváři stekla další slza.Ten-Ten a Lee leželi na zemi a Neji a Gai se chystali zaútočit,když v tom Sasuke ztuhnul.Všimli si toho a tak zastavili.Díval se přímo na Naruta,kterému po tvářích stékali slzy.Sasukemu se opět rozlila bolest do celého těla,ale byla mnohem silnější.Zakřičel a padl na zem.Klečel a držel se za hlavu.Opět vykřikl.Nikdo nevěděl,co se to s ním děje.Naruto ho pozoroval a přitom se mu z očí draly další slzy.Sasuke se najednou zarazil.,,Naruto…'' zašeptal.Opět se chytil za hlavu.Hrozně ho bolela.Vybavil se mu Naruto,ale hned zase zmizel.,,Sasuke'' řekl Naruto a upíral na něj oči.Sasuke se opět zarazil,,No jistě…..Naruto!!!Já ho znám….je to můj přítel.A ta dívka….to je přece Sakura!!'' Orochimaru se vyděsil.Tohle bylo to,čeho se nejvíc obával.Že si jeho nejlepší nástroj a nejvěrnější sluha vzpomene.Sasuke zvedl oči a podíval se na Naruta.Jeho oči sice stále měli zlý sharingan,ale jeho pohled se změnil.Orochimaru se soustředil a vešel mu do mysli,díky značkám na Sasukeho krku.,,Naruto…'' šeptl ještě Sasuke,než uslyšel v hlavě Orochimarův hlas.,,Zabij je….musíš je zabít…..zabij je….zabij'' byl to syčivý hlas a Orochimaru Sasukeho opět ovládl.Sasuke vstal a zaútočil na Gaie a Nejiho.Ti byli v tu ránu na zemi.Sasuke stále útočil,ale v hloubi duše se snažil proti Orochimarově vůli bojovat.Ukápla mu slza.Hrozně ho bolelo srdce.Už si vzpomněl,ale Orochimaru ho stále ovládal.Ovládal jeho tělo a jeho sílu,ale už neovládal jeho city.Sasukemu ukápla další slza.Naruto sledoval ten boj a začal se klepat.Sklonil hlavu.,,Už dost….'' Neji schytal ránu.,,Už to stačilo…'' Gai odlítl 10 metrů pryč.,,Nemá to žádný smysl…..přestaňte bojovat!'' Teď to schytala i Sakura,Ten-Ten,Lee a Kakashi.Všichni leželi na zemi.Naruto vstal a rozběhl se k Sasukemu.,,Už dost!!!!!!'' zakřičel a za pár sekund byl u Sasukeho.Přiběhl k němu a objal ho.Sasuke se zarazil.Naruto ho pevně stiskl a odmítal ho pustit.Plakal a zašeptal.,,Sasuke…už dost….už to stačilo….'' Sasuke měl v ruce katanu,kterou mimochodem taky útočil.,,Prosím Sasuke přestaň….miluju tě…..'' Sasuke vytřeštil oči.Katana mu vypadla z ruky a s cinknutím dopadla na zem.Jeho oči najednou procitli.Orochimaru se vytratil a všichni ostatní byli na zemi.Sasukeho oči se začali měnit.Zlý sharingan se proměnil v jeho krásné černé oči.Po tvářích mu začali téct slzy.,,Naruto...'' zašeptal a objal ho.Ale Sasuke byl hrozně slabý a tak se mu za chvilku podlomila kolena.Naruto ho ale zachytil.Se Sasukem v náručí si klekl na zem.Pevně ho svíral a Sasuke měl zavřené oči.Na chvíli omdlel,ale zase se probudil.Pootevřel oči.Byl natisklý na Narutově těle a slyšel jak pláče.,,Naruto….'' zašeptal.Naruto ho od sebe trochu odtáhl a uslzenýma očima se na něj podíval.,,Sasuke…'' opět se rozplakal.Byl tak šťastný.,,Promiň…Naruto…..'' zašeptal opět.Naruto zavrtěl hlavou.,,Nemáš se za co omlouvat.Nebyla to tvoje chyba'' ,,Ale byla….málem jsem vás….všechny zabil….je mi to hrozně líto''Musel šeptat,protože byl hrozně vysílený.Naruto ho znovu pevně objal.,,Ne Sasuke.Ty za nic nemůžeš…hlavně,že už jsi zpátky'' ,,Asi jo….'' šeptl Sasuke a jemně se k Narutovi přitiskl.,,Děkuju….'' řekl po chvíli.Naruto se mu podíval do očí.,,Sasuke,ty….slyšel jsi…no,když jsem….'' ,,Sasuke se usmál.,,Řek si,že mě miluješ'' Naruto zčervenal,ale Sasuke se jen zářivě usmíval.,,Já tebe taky….'' šeptl a z posledních sil Naruta jemně políbil na rty.Pak mu spadl do náruče a omdlel.,,Sasuke?Sasuke!'' Křikl Naruto a Sakura k němu rychle přiběhla.Sasuke ostatním nějak vážně neublížil.Všichni měli jen modřiny a pohmožděniny,ale nic vážnějšího.Všichni se vrátili i se Sasukem a odnesli ho do nemocnice.Sasuke spal něco přes týden.Naruto o něj měl hrozný strach.Když se probudil,tak byla noc.Sasuke otevřel oči a chtěl zvednout ruku,ale něco mu v tom bránilo.Otočil se.Naruto seděl na židli vedle postele a hlavu měl položenou vedle Sasukeho.Spal,ale pevně mu svíral ruku.Sasuke ho pohladil po vlasech a on pootevřel oči.Když si všiml,že je Sasuke vzhůru,radostně se usmál.,,Sasuke…'' řekl tiše a se slzami v očích se na něj díval.,,Jak dlouho jsem spal?'' zeptal se Sasuke.,,Je to už týden a tři dny.Hrozně jsem se o tebe bál'' zašeptal a sklonil hlavu.Sasuke se s námahou posadil a rukou mu hlavu zvedl.Naklonil se k němu a políbil ho na rty.Naruto se prvně zarazil,ale pak polibek opětoval.Když se od sebe odtáhli,tak se Sasukemu zamotala hlava a tak si radši znovu lehl.,,Jsem unavený…'' zašeptal a zavřel oči.,,Jen spi,jsem tu s tebou.'' Sasuke se usmál a trochu se na posteli posunul.,,A nechtěl by sis lehnou za mnou?''řekl a podíval se na něj s jiskřičkou v očích.Naruto se usmál.,,Moc rád'' řekl a vlezl si pod peřinu za Sasukem.Ten se mu schoulil do náruče a pevně se k němu přitiskl.Naruto ho objal a Sasuke zašeptal ,,Miluju tě….'' ,,Já tebe taky'' odpověděl mu Naruto s úsměvem.,,Už spi.Jsi unavený''zašeptal.,,Jo'' Sasuke zavřel oči a hned usnul.Ráno za ním přišel Kakashi,Sakura,Tsunade,Lee a Gai (ostatní něco měli a tak se za ním chtěli stavit později) a když Lee vlítl do dveří,tak se zarazil a s úsměvem vykoukl ze dveří.Sakura s ostatními tiše vešli a všichni se usmívali.Sasuke ležel v Narutově objetí na posteli a oba spokojeně oddechovali.Všichni tam Sasukemu položili dárky a odešli.Stavili se za ním až odpoledne a Naruto tam s ním celou dobu byl.Po vesnici se rozhlásilo,co mezi nimi je a všichni byli moc rádi.Sasukemu zmizeli značky na krku a Naruto se nastěhoval k němu domů.Spokojeně si tam žili a Orochimaru a Sasukeho pomsta??No Orochimaru se už nikdy neukázal a Sasuke na pomstu úplně zapomněl.Jeho bratr Itachi a jeho rodina už byla minulostí.Teď chtěl být pouze s Narutem :o)
Koneeec!!!!!

Klikni pls :o)...

29. února 2008 v 14:54 | Amanda |  Odpaďák
Klikněte kdokoliv,kdo na tohle narazí pls na tenhle odkaz:
http://s13.bitefight.cz/c.php?uid=28777 mocinky mi tím pomůžete :-)

Povídky na přání

28. února 2008 v 15:49 | Yuiko a Amanda |  Na přání
Taakže lidičky.Je to teprve včera co Michi opustila blog, ale změny jsou neodvratné a tak prohlašuji, že odteď budou povídky na přání psány jen na pár KLUK/KLUK!!!! Takže mažu komentíky s prosbou na holka/kluk. Ne proto, že by jste mi vadili či něco takového, jen je tady v těch komentících trošku zmatek. A omlouvám se těm, kteří se těšili na svoji povídku. Bohužel Michi pořád říkala, že tu chce mít i holka/kluk, jenže já na to prostě nemám mozek, páry holka/kluk se mi (spíš v povídkách) silně příčí a protože tu Michi není, už tenhle hetero pár nemá kdo bránit xD Tak a jiank furt to samý. Prosím pokud chcete povídku na nějaké anime, napiště který pár, pokud nějakou nezávislou, napiště přibližně jak si to asi představujete. Děkuji a ahojky :)
(Obrázek je ze seriálu Boku wa Imouto ni Koi wo Suru a ten kluk je Yori. Tento seriál jsem bohužel neviděla,ale vím o čem je :o) )

Obrázky

27. února 2008 v 17:49 | Yuiko |  SasuNaru
Takže sem dávám nějaký obrázky na pár SasuNaru,páč je můj nejoblíbenější XD !!!!!MOOOCINEČKY PLS NEKOPÍROVAT!!!!!!!
Tohle jsou dvě kresbičky,prvně jak jsou malý a pak jak jsou velcí.Prostě kawaiii!!!!
Další moc hezká kresbička:
No a další,nááádherná kresba :o) :
XD no kresbička XD :
No a ke všem těmhle nemám slov lidi.Prostě neuvěřitelně nádherný :o) :
Tenhle je podle mě nejkrásnější :o) :
!!!!!!MOCINKY PLS PLS DON'T COPY,DON'T COPY,DON'T COPY A JEŠTĚ JEDNOU DON'T COPYY!!!!!!!!(pro neznalce angliny-!!!!!NEKOPÍROVAT!!!!!

Opičák Marcel

26. února 2008 v 15:43 | Amanda
Jmenuji se Marcel.. Půlku svého života jsem strávil se svou celou rodinou v přírodě.. ale pak mě chytli lidé.. a teď už je to více jak 2 měsíce, co tu takhle sedím.. a přitom do mě proudí všelijaké látky, po kterých zvracím, bolí mě hlavička i celé tělíčko, mám hlad, žízeň.. špatně se mi dýchá a už vůbec se nemůžu zase volně proběhnout jako dřív.. Chybí mi má rodina... mé děti...
PROSÍM ŠIŘ DÁL NA SVŮJ BLOG TENTO SMUTNÝ PŘÍBĚH MARCELA...
STOP TÝRÁNÍ ZVÍŘAT

Příběh kosatky,která odmítla svobodu

25. února 2008 v 18:21 | Yuiko
Příběh kosatky, která odmítla svobodu
V pátek 12. prosince 2003 zemřel v norském zálivu Taknes nejslavnější delfín světa, kosatka Keikó. Celý svět dodnes dojímá příběh o přátelství chlapce a dravé kosatky. Snad každému se tají dech, když se Willy odvážným skokem vrhne přes skalní útes do volného moře. Na svobodu. Díky filmu se lidé začali zajímat o osud všech kosatek držených v zajetí. Ale skutečný příběh "Willyho" je možná ještě dojemnější. Je to příběh kosatky, která nakonec život na svobodě odmítla a dala přednost společenství lidí.
ZROZEN NA SVOBODĚ
Willy se ve skutečnosti jmenoval Keikó, což je japonské slovo a znamená Šťastný. Ale o vhodnosti tohoto jména lze pochybovat. Keikó se sice narodil na svobodě - pravděpodobně v roce 1977 nebo 1978 v Atlantském oceánu nedaleko Islandu -, dlouho si jí však neužil. V roce 1979 ho jako dvouleté velrybí batole chytili rybáři a od té doby žil mezi lidmi. Dětství strávil v mořském akváriu na Islandu,o tři roky později byl prodán do Ontaria.Ve zdejším ocenáriu ho lidé vycvičili a začali předvádět návštěvníkům.Ale ani tady nepobyl dlouho-po dalších třech letech byl v roce 1985 prodán do zábavního parku Reino Aventura v Mexico City.
Foto
BOLESTNÝ ŽIVOT V ZAJETÍ
Život kytovců v zajetí rozhodně není radostný. Místo širého oceánu jen malý bazén, v němž se jejich zpěvy zmateně odrážejí od stěn... Potápění do hlubin, v nichž tráví 80 - 90 % svého času, není v mělké nádrži možné, a tak ho většinu prožijí na hladině. Přirozenou rodinnou skupinu nahrazuje samota nebo pár přátelských lidí a zcela nepříbuzných druhů delfínů. Není divu, že se v zajetí kosatky dožívají mnohem nižšího věku než ve volné přírodě, že trpí stresem, psychickými poruchami a různými kožními chorobami. U Keikó se první vředy a rány na kůži začaly objevovat již v Marinelandu v Ontariu. Navíc měl tu smůlu, že ač pocházel z chladných severských vod, byl prodán do Mexika, kde strávil osm trudných let samoty v subtropickém podnebí, v příliš malém bazénu ve vnitrozemí, s příliš teplou vodou...
ZACHRAŇTE WILLYHO - KEIKÓ
V roce 1992 se konečně na mladého samce kosatky usmálo štěstí - dá-li se to tak říci. Stal se hlavním hrdinou filmu Zachraňte Willyho, který se natáčel v Mexickém zálivu. O rok později film, v němž Willy po překonání mnoha nástrah získá svobodu, obletěl svět. Byl natočen druhý a pak i třetí díl. Ale úspěch filmu nespočíval jen v jeho finanční návratnosti, jeho hlavní účinek možná nepředvídali ani samotní tvůrci. Milá a přátelská kosatka si získala srdce diváků a lidé celého světa začali volat po jejím skutečném osvobození.
V roce 1994 vznikla nadace pojmenovaná po filmu: Nadace Zachraňte Willyho - Keikó (Free Willy/Keiko Foundation). Na osvobození Keikó přispívaly tisíce anonymních dárců včetně dětí z celého světa. K dárcům se nakonec připojil i samotný vlastník kosatky, zábavní park Reino Aventura, který ji před lety koupil za 350 000 dolarů, a v roce 1995 Keikó věnoval nadaci. Kosatčí samec však zůstával nadále v zajetí. Nepoznal nic jiného, jeho jedinými partnery, přáteli a živiteli byli lidé. Neznal volné moře, neuměl lovit ryby. Netušil, jak se chovat ke svým příbuzným - divoce žijícím kosatkám. Jeho kůže byla samá otevřená rána a jizva. Kdyby byl okamžitě vypuštěn na svobodu, zahynul by.
CESTA NA SEVER
Putování Keikó do rodných vod u Islandu proto vedlo přes mořské akvárium v Oregonu. Zde byl (již roku 1994) umístěn do prostředí, jaké doposud nikdy nepoznal - žil v obrovském bazénu naplněném chladnou mořskou vodou z místního zálivu. Zvykal si na chlad, zotavoval se. Tady se mu také po dlouhých letech začaly hojit rány na kůži. Teprve po této aklimatizaci mohla být šestitunová velryba naložena do letadla a převezena do islandského Westmannayaeyjar. Na Keikó už zde čekal dočasný domov ve speciální ohradě umístěné ve volném moři. Její pletivo ho chránilo před nepřáteli, ale umožňovalo mu kontakt s okolím.
Za plotem vídal lachtany, do ohrady mohly přes pletivo vplouvat ryby, dostávali se tam ptáci a další mořští živočichové, jimiž se kosatky normálně živí. Téměř čtyři roky se Keikó seznamoval se životem kosatek ve volném moři, učil se lovit ryby, starat se sám o sebe. Rok od roku se stával odvážnějším, samostatnějším, ale také zvědavějším a sebevědomějším. Osamělá, psychicky zlomená kosatka vychovaná v po lotropických vodách, v cizím nepřátelském prostředí, se náhle ocitla v chladných vodách svého rodiště. Jaké úžasné dobrodružství!
S LIDMI NAVŽDY
Celý projekt na záchranu Keikó a jeho návrat do divočiny stál 20 milionů dolarů. Již po dvou letech výcviku ho jeho cvičitelé začínali brát (pod dohledem) na výlety do volného moře. Zde se měl učit lovit ryby, svou přirozenou kořist. O tom, jak obtížné to bylo, svědčí skutečnost, že ulovené ryby zpočátku vůbec nežral, ale oddaně je přinášel svým cvičitelům. Poprvé se odvážil své úlovky sežrat až v srpnu roku 1997. Po čtyřech letech učení byl Keikó v roce 2002 vypuštěn ze své ohrady do volného moře. Ale přestože se po celou tu dobu učil lovit ryby, zůstal závislý na týmu pracovníků, kteří ho střežili na jeho cestách oceánem. Odmítal se živit sám a vyžadoval svou každodenní dávku potravy - 40 - 50 kg ryb. Přesto nežil v zajetí, mohl si vybrat, zda se odváží do širého moře,nebo zůstane v blízkosti lidí.
NEJDELŠÍ VÝLET
Nikdo přesně neví proč, ale v roce 2002 opustil Keikó vody Islandu. Snad sledoval hejno divokých kosatek, od nichž se však brzy odpojil a sám zamířil k norským břehům. K jediné zemi v Evropě, která dosud neuznává mezinárodní zákaz lovu kytovců a zabíjí je pro komerční účely. Není divu, že se cvičitelé a všichni, kdo se o Keikó starali, začali bát, aby zde nezahynul. Ale filmové hvězdě smrt z rukou velrybářů nehrozila, právě naopak, stal se atrakcí, která k zálivu u městečka Halsa, kam doplaval, přitahovala turisty z celého světa. Ti si s ním hráli, hladili ho, plavali s ním, fotografovali se s ním. Keikó nakonec začal být z toho všeho ruchu apatický, jen ležel, neplaval, nelovil, nežral, p řestože již dokázal, že je toho schopen - jeho cesta do Norska trvala pět týdnů a po celou tu dobu neměl žádný kontakt s lidmi.
A protože ji přežil v dobré kondici a dokonalém zdraví, bylo jisté, že je opravdu schopen sám se uživit. Pracovníci z nadace ve spolupráci se starostou města proto zakázali přibližovat se k velrybě na vzdálenost kratší než 50 m. Ale aby se Keikó vzpamatoval, nezbylo než ho zase začít krmit. Z Islandu také přiletěli jeho trenéři, začali s ním znovu cvičit, znovu ho brali na výlety po moři... Zdálo se, že jejich čtyřletá práce byla zbytečná a že mohou začít znovu. Mnozí pochybovali, zda je Keikó po tolika letech života v zajetí vůbec schopen samostatného života, zda se někdy odpoutá od lidí, najde si partnerku a bude žít na svobodě s divokými velrybami.
POSLEDNÍ ÚTOČIŠTĚ
Protože fjord u městečka Halsa v zimě zamrzá, Keikó se musel na zimu přestěhovat - jako nejvhodnější řešení se ukázal nedaleký záliv Taknes. Tady Keikó prožil poslední měsíce svého života. Záliv má spojení s otevřeným mořem, jímž občas proplouvají velryby. Keikó jej mohl opouštět a zase se vracet, jak se mu zlíbilo. Lidé se o něj dál starali, krmili ho, dohlíželi na jeho zdraví. A doufali, že jednoho dne odplave s divokými velrybami navždy. Bohužel, Keikó se toho dne nedožil. Několik dní před Vánocemi zemřel na akutní zápal plic. Bylo mu 27 let. O dva dny později byl v noci z neděle na pondělí Keikó tajně pohřben na břehu zálivu. Tajně proto, aby alespoň po smrti nalezl klid a nerušila ho veřejnost a média. Jeho hrob bude před očima zvědavců v zimě zakrývat sníh, v létě zaroste zelenou trávou.
Keikó v násrži:
ZDROJ- www.psi-kocky.cz
(Mám to tady trošku jinak daný,ale článek je ze stránky uvedené výše :o) )

Hádka

24. února 2008 v 20:53 | Yuiko |  Povídky z Inuyashy
No tak tady je povídka na Inuyashu.Název mluví za vše :o)

Hádka

,,Kagome….'' proběhlo mu hlavou opět její jméno.Pršelo,ale jemu to nevadilo.Měl déšť rád.Seděl na větvi stromu a jediné na co byl schopen myslet byla černovlasá dívka,kterou miloval.,,Kagome…'' šeptl její jméno do nočního ticha,přerývaného zvukem deště.Zavřel oči a povzdechl si.
FLASHBACK
,,Inuyasho ty blbče!!!'' zařvala Kagome už poněkolikáté a hned po tom následovalo slovo Osuari.Inuyasha se už asi po desáté za posledních pár minut svalil na zem a nechápavě se na ni podíval.,,Co děláš?!Chceš mě zabít??!!'' zařval a vysápal se na nohy.,,To bych teď nejradši udělala!!Osuarii!!!'' Inuyasha sebou opět flákl na zem a už se ani nepokoušel vstávat.,,Kagome,co ti udělal tentokrát??'' zeptal se nechápavě Shippo a hned po té se s výkřikem schoval za Mirokova záda,protože Kagome na něj vrhla vražedný pohled.,,Ale no tak Kagome.Uklidni se'' řekla Sango a dostalo se jí dalšího vražedného pohledu.A tak se do toho už ani jeden z nich nemíchal.Inuyasha se mezitím vydrápal na nohy a oprášil se.,,Co jsem ti sakra udělal??!!'' zařval na ni a Kagome ho probodla očima.,,Nedělej,že to nevíš!!!Ty idiote,jsi takový ubožák!!Osuari!!!'' Inuyasha se zase rozplácl po zemi.Miroku se naklonil k Sanze a šeptem se jí zeptal ,,Hele Sango,nevíš co Inuyasha zase provedl?'' ,,Nemám tušení'' šeptla odpověď a dál sledovali jejich hádku.,,Co dělám že nevím?!Já jsem nic neudělal!!!O co ti sakra jde??!''zařval na ni Inuyasha ze země.,,Ty bídáku!!Už tě nechci nikdy vidět!!!Jdu pryč a až se vrátím,opovaž se mi vlézt na oči!!!'' Inuyashu bodlo u srdce.Miloval Kagome z celého srdce a tohle opravdu zabolelo.,,Počkej!!Můžeš mi laskavě říct,co jsem provedl tak hroznýho??!!'' zařval na ni,když odcházela a posbíral se ze země.Kagome se otočila a opět ho probodla pohledem.,,Ty si vážně takový ubožák Inuyasho!!!Moc dobře víš o čem mluvím!!!A víš co??Už tě nechci nikdy vidět a to doslova!!!Nikdy,nikdy,nikdy!!!!Rozumíš??!!!'' zařvala opět a tohle Inuyashu neuvěřitelně zabolelo.Nevěděl o čem to Kagome mluví a to ho bolelo ještě víc.,,Tak fajn!!!Nečekej,že mě ještě někdy uvidíš!!''zařval na ni a odskákal pryč.Kagome na něj opravdu nechtěla křičet,ale on ji tak naštval….,,Kagome,co ti Inuyasha udělal??'' zeptal se najednou Miroku a spolu se Sangou a Shippem si drželi dostatečný odstup.Kagome sklonila hlavu.Otočila se a odešla.Ale nešla směrem ke studni a navíc si tu nechala věci,takže nepředpokládali,že se vrátí domů.,,Až se uklidní,tak se určitě vrátí'' řekla Sango a sedla si vedle Kirary do trávy.
KONEC FLASHBACKU
,,Co jsem jí sakra udělal?''proběhlo Inuyashovi hlavou.Bylo to už něco přes dvě hodiny co se s Kagome pohádal.Hrozně ho bodalo u srdce.Tolik ji miloval a ona na něj bezdůvodně křičela….a vůbec,poslední dobou se spolu jenom hádali.Ale většinou si začala Kagome.Inuyashovi stekla po tváři slza.Nesetřel ji,stejně nebyla vidět,protože Inuyasha byl díky dešti celý mokrý.Opřel si hlavu o strom a po tvářích mu začalo téct stále víc slz.Plakal….plakal a bodalo ho u srdce.
Mezitím….
Začínalo pršet a Kagome se rychle vrátila za svými přáteli,kteří seděli pod stromem skryti před promočením.,,Jéé Kagome,už jsi zpátky!'' zvolal radostně Shippo.Kagome k nim přišla a sedla si do trávy.,,Ty Kagome….co ti Inuyasha udělal,že jsi na něho tak vyjela?'' zeptala se
opatrně Sango a Kagome si jen povzdechla.,,Je to blbec…'' řekla po chvíli ticha.,,Ale já jsem si jistý,že Inuyasha neudělal nic,co by tě naštvalo,tak co se teda stalo??'' řekl Miroku a zvědavě se na ni podíval.,,Copak vy to nevíte??'' řekla a podívala se na něj.Všichni tři zakroutili hlavou a Kagome si zase povzdychla.,,Inuyasha se včera večer líbal s nějakou dívkou….'' řekla nakonec a všichni tři vytřeštili oči.,,Cožeee??!!!'' vykřikli naráz a nechápavě se na ni dívali.,,Inuyasha se líbal s dívkou??To je ale blbec'' řekl Shippo a kroutil při tom hlavou.Sango řekla jen ,,Ale to se mu nepodobá''a zamyšleně se koukala do země.Kirara jen vydala nějaký zvuk a Miroku řekl ,,Ale počkej…říkáš včera večer?'' ,,Jo,viděla jsem ho na vlastní oči'' odpověděla Kagome.,,Ale to nemohl být Inuyasha.Včera večer jsme totiž seděli s Inuyashou v domě v té vesnici,ve které jsme včera nocovali'' ,,Cože??'' Kagome vykulila oči.,,Kdy to asi tak bylo?'' zeptal se Miroku a Kagome se chvíli zamyšleně dívala do země.,,No šla jsem se Sango,Shippem a Kirarou pro nějaké léčivé byliny,které rostli v okolí té vesnice no a když jsem se dostala hloub do lesa,tak jsem ho tam viděla'' ,,No ale to nemohl být Inuyasha.Byl jsem s ním celu tu dobu,co jste byli pryč'' řekl překvapeně Miroku a Kagome vytřeštila oči.,,Cože??Ale já viděla jeho stříbrné vlasy a pak nějakou dívku'' ,,Počkat'' zarazil ji Shippo.,,Stříbrné vlasy má přece taky Seshomaru ne??'' řekl a všichni na něj s úžasem hleděli.,,No jo'' řekla Sango.,,Aaa takže ten muž co líbal tu dívku byl nejspíš Inuyashuv bratr'' řekl Miroku a zvedl prst,jako by někoho poučoval.,,Ach já jsem tak blbá!'' Kagome se praštila do hlavy,vstala a vyběhla někam do deště.,,Kagome!!'' křikla na ni Sango.,,Musím Inuyashu najít!!'' zavolala a zmizela v lesích.,,Ale Kagome!!!'' zavolala ještě Sango,ale už se jim ztratila z dohledu.,,Musíme jít za ní.V tomhle dešti se tu určitě ztratí'' řekla a vyskočila na Kiraru,která se mezitím změnila v démona.Vyběhli do deště a Shippo s Mirokem hned za nimi.
Inuyasha stále seděl na stromě,ale už neplakal.Uslyšel,jak někdo volá jeho jméno.,,Kagome?'' řekl překvapeně a podíval se směrem,odkud volání zaslechl.Z lesů se vynořila promočená Kagome a když ho uviděla,tak si oddechla a s úsměvem vydechla ,,Konečně jsem tě našla…'' opřela se o kolena a vydýchala se,protože běžela.Inuyasha se na ni zadíval a křikl na ni ,,Já myslel,že už mě nechceš vidět,tak co chceš?!'' byl na ni naštvaný.Bezdůvodně na něj křičela a řekla,ať jí nechodí na oči a pak ho hledá.Kagome se na něj smutně podívala a řekla.,,Inuyasho promiň.Nech mě to vysvětlit…'' ,,Dej mi pokoj'' řekl a seskočil ze stromu.Chystal se odejít,ale Kagome k němu rychle přiskočila a chytla ho ta ruku.,,Počkej,musím ti to vysvětlit'' ,,No tak to bych teda rád slyšel!!Vůbec nechápu,proč si na mě tak křičela!''křikl a podíval se na ni se slzami v očích,což Kagome překvapilo.,,Inuyasho já…včera večer jsem viděla někoho se stejnými vlasy jako máš ta jak se líbe s nějakou dívkou.Myslela jsem,že jsi to byl ty,ale Miroku pak řekl,že to mohl být Seshomaru a proto jsi taky nevěděl,o čem to mluvím.Moc mě to mrzí Inuyasho…''Kagome se na něj omluvně podívala,ale Inuyasha se jen otočil.,,Víš vůbec,jak moc…'' nedořekl to a zaťal zuby.,,Hmm?'' Kagome mu zírala na záda a čekala,co řekne.,,Víš vůbec jak moc to bolelo?Když jsi na mě křičela a jak jsi řekla,že mě už nechceš vidět…'' Kagome vyvalila oči.Uslyšela,jak Inuyasha tiše vzlykl.Bylo to opravdu potichu,ale Kagome to slyšela.,,On brečí??'' proběhlo jí hlavou.,,Inuyasho…''zašeptala a položila mu ruku na rameno.Inuyasha se najednou otočil a objal ji.Kagome chvíli nevěděla co má dělat,ale pak Inuyashu také objala.Na tvář jí dopadla Inuyashova slza a Inuyasha řekl ,,Už nikdy….už nikdy mi tohle nedělej,ano?'' Kagome chtěla něco říct,ale Inuyasha ji předstihl.,,Příště si lidi pořádně prohlédni,než zase budeš vymýšlet takovýhle blbosti,ano?Jak sis mohla myslet,že byl políbil někoho jiného,než tebe…'' zašeptal a Kagome se k němu přitiskla.,,Promiň….'' řekla a Inuyasha ji ještě pevněji objal.Najednou Inuyahsa řekl něco,co Kagome nedoufala že od něj někdy uslyší.,,Miluju tě Kagome…'' Kagome udiveně vykulila oči,ale pak zašeptala ,,Já tebe taky'' a políbila Inuyashu na rty.Ten polibek opětoval a pak se ji zase objal.,,Kagome!!'' ozvalo se z dálky.Podle hlasu poznali Miroka.,,Kagome!!!'' tentokrát to byla Sango.,,Asi by
jsme se měli vrátit'' řekla Kagome a vymanila se z Inuyahsova objetí,i když se jí nechtělo.,,Asi jo'' řekl Inuyasha,chytl Kagome za ruku a ruku v ruce šli za svými přáteli.Ti byli dost překvapení,když je viděli,jak jsou za ruce,ale když si uvědomili že leje jako z konve a oni jsou úplně,tak se jen zasmáli a šli na noc do nejbližší vesnice.Kagome a Inuyasha už se kupodivu nehádali a spolu s Mirokem,Sangou,Kirarou a Shippem pokračovali v hledání střípků posvátného drahokamu.
Druhý den…
,,Počkat…Kagome,neříkala jsi náhodou,že ten muž,kterého jsi viděla líbat nějakou dívku,byl Seshomaru??'' Kagome se na něj podívala a souhlasně kývla hlavou.Inuyasha nasadil znechucený výraz.,,No fuj…to je ale nechutný…no ale aspoň ho mám příště čím rozčilovat'' řekl a šibalsky se zasmál.Ostatní vybouchli smíchy,i když nevím,co je na tom tak směšnýho XD No a tak pokračovali ve své cestě :o)

Diplomky pro mě :o)

24. února 2008 v 17:22 | Amanda
Tak tohle jsou krásné diplomky pro mě Xo)...Dávám si různý přezdívky takže tady na tom blogu jsem si dala Amy takže já (Amanda) jsem Amy ;-)
Ještě jsem dostala jeden.Má ho i Yuiko,je takový modrý a kytičkou.Nejde mi sem ale dát.Vytrvale to skouším ale nejde mi to :´-(...pokusim se ho sem ještě dát :-)
Tenhle je nááááádhernej :-)
Tak tenhle je fakticky KAWAIIIII!!!!!!! Xo)

Kočička Bobinka

24. února 2008 v 16:37 | Yuiko
Další příběh nevinného zvířátka,které potkali špatné věci.Tohle je smutný příběh jedné nádherné kočičky od naší sousedky….
Kočička Bobinka
Tahle kočička se narodila kočce naší sousedky a byla nádherně zrzavá.Naše sousedka si ji nechala a pojmenovala ji Bobina.Bobinka ráda chodila ven a po každé své procházce se vždycky vrátila domů do teplíčka.Ale jednou se už 5 dní nevracela a Sabina (sousedka) si o ni začala dělat starosti.Pomáhali jsem jí Bobinu hledat,ale marně.A tak Sabina řekla,že se určitě sama vrátí,že musíme počkat.O pár dní později se objevila před dveřmi s obrovskou boulí na zádech,hladová a špinavá a sotva se držela na nohou.Sabina ji hned vzala k veterináři a on jí ránu ošetřil.Prý to vypadalo,jako by ji někdo praštil koštětem a nebo ji srazilo auto a ujelo.Sabina si Bobinku vzala domů,ale ona pořád jen ležela a nebyla schopná postavit se na nohy.Boule na zádech jí nemizela a Sabina se o ni opravdu bála.Jednou ji doma nemohli najít a tak si z toho vyvodili,že nějak utekla.Zase jsme ji hledali,ale nenašli.O pár dní později přišla nějaká paní a říkala,že viděla jejich kočku,která sotva chodila a asi měla zlomenou packu.Ale že když ji chtěla vzít k sobě domů,že sice s námahou,ale utekla.Od té doby jsme o ní už nikdy neslyšeli.Ale tam,kde teď Bobinka nejspíš je,je jí už určitě dobře :o)
Máte i vy nějaký příběh o zvířátku z vašeho okolí??Tak mi ho napište na e-mail Kelly225@seznam.cz a pokud budete chtít,tak ho i zveřejním :o)

Příběh fenečky Elby a potkana Zuzanky

24. února 2008 v 16:24 | Yuiko
Tohle jsou příběhy dvou nevinných zvířátek,jejichž majitele nejspíš omrzeli.Určitě si to přečtěte.
Příběh fenečky Elby
Elba je mladá,opravdu energická fenečka,která má za sebou smutný příběh.Před rokem ji našli na dálnici špinavou,promrzlou,hladovou a zraněnou.Jejího majitele asi omrzela a tak ji pravděpodobně vyhodil na dálnici s auta a nechal ji tam na pospas jejímu osudu.Odvezli ji do útulku,kde ji umyli,dali jí najíst a ošetřili ji.Měla velké štěstí,protože skončila jen se zlomenou nohou.
Naší sousedce Sabině zrovna zemřela jedna z jejich dvou feneček.Bylo jí 14 let a byla nádherný vlčák a protože druhá fenka Gata s ní žila od štěněte a byla opuštěná (každou noc vyla nešťastně na měsíc),tak si chtěla pořídit nového psa.A do oka jí padla zrovna Elba.Když se jí vyléčila noha,vzala si ji domů a ona se s Gatou hned skamarádila.Obě si spokojeně žijí s naší sousedkou a my je často chodíme venčit.Ale Elba je tímto incidentem poznamenaná do konce života,protože její zlomená packa jí špatně srostla a proto když delší dobu běží,na ni začne kulhat a musíme se s ní vrátit domů.Přesto je stále energická a plná života a je šťastná :o)
Příběh potkana Zuzanky
Zuzanka je krásný potkan,kterého před necelým rokem našla naše sousedka u popelnice i s klecí.Její majitel se o ni prostě přestal starat a tak ji odhodil na ulici.Zuzanka byla očividně hladová a tak si ji Sabina (sousedka) vzala domů a postarala se o ni.Rozhodla se,že si ji nechá a zrovna teď ji máme už podruhé doma na týden na hlídání,protože Sabina odjela s rodinou na hory.Zuzanka je šťastná a plná energie,kterou dává najevo tím,že mě včera kousla XD
Máte i vy nějaký příběh o zvířátku z vašeho okolí??Tak mi ho napište na e-mail Kelly225@seznam.cz a pokud budete chtít,tak ho i zveřejním :o)

Článek o týrání

24. února 2008 v 15:34 | Yuiko
Předem upozorňuji, že tento článek není příliš optimistický a některé uvedené příklady týrání zvířat jsou velmi kruté. Týrání zvířat je pro mne choulostivé téma, zvířata jsou mi velice blízká, považuji však za nutné psát o tomto problému otevřeně, protože realita je bohužel taková.
Článek je pod perexem a je to zajímavé,tak si to přečtěte :o) (nejsou tam žádné obrázky týraných zvířat,takže nemusíte zavírat oči :o) )

Temná minulost-kapitola 6.

23. února 2008 v 23:27 | Yuiko
Napsala jsem další kapitolu a je delší,než ty předchozí,tak snad se Vám bude líbit :o)

Skrytá pravda

Bylo něco po osmé a Matsuova matka šla do práce.Dneska měla noční.Když odešla,tak na sebe Matsuo rychle hodil bundu a běžel ke studni.Doběhl k ní a skočil dovnitř.Za chvíli byl v Makushu a vysápal se nahoru ze studně.Posadil se a rozhlédl,jestli tam neuvidí Naomi.Nebyla tam a tak vyšel z mýtiny.Stále ji nikde neviděl a tak sešel dolů z kopce.Neustále se rozhlížel,jestli není poblíž nějaký démon a naštěstí se nezdálo,že by se tam nějaký objevil.Šel pomalu po louce a zastavoval se u každé druhé květiny.Nádherně voněly.Ale jedna se mu zdála hezčí,mnohem hezčí než všechny ostatní na louce.Byla to krásně rozkvetlá květina připomínající růži,ale její květ byl mnohem větší a krásnější.Měla tmavě červenou barvu a uprostřed bylo něco jako pyl,ale byl černý.Nádherně voněla a vůbec,byla celá krásná.Připomínala mu Naomi.Najednou uslyšel zašustění a otočil se.Naomi stála za ním a vedle ní byl Isamu (vlk,kdybys jste zapomněli :o) ) ,,Naomi'' vydechl Matsuo.Lekl se,že je to nějaký démon.,,Musíš mě takhle děsit?'' řekl a podíval se na ni.Naomi nic neříkala a tak si jen povzdychl.,,Chci se tě na něco zeptat'' řekl po chvíli ticha.,,Tak se ptej….ale nechceš jít na nějaké jiné místo?Tady jsme na očím všem démonům a jiným nebezpečným stvořením.Kousek odtud je obrovský strom.Jeho listy sahají až k zemi,tak nás nikdo neuvidí.'' .Matsuo jen pokrčil rameny.,,Isamu tě tam doveze.Tak tam budeme rychleji'' otočila se a chtěla se rozběhnout když ji najednou Matsuo zastavil.,,Po-počkej!Jak sveze….to na něm mám jako jet??'' řekl a vytřeštil oči.,,No jistě!Já na něm jezdím často,je neuvěřitelně rychlý'' odpověděla mu a usmála se.Isamu přikráčel k Matsuovi a něco zavrčel.Matsuo mu to rozuměl jako ,,Stačí,když se budeš držet,abys nespadnul.A kdybys padal,tak tě chytím'' Matsuo si vzpomněl,že vlastně rozumí zvířatům a tak se na Isamu nedůvěřivě posadil.,,Radši se drž'' řekla Naomi a rozběhla se vpřed.Isamu se rozběhl za ní a Matsuo byl dost překvapený,jakou běželi rychlostí.Ale ještě víc ho překvapilo,že Naomi běhá tak rychle.Byla kousek za nimi,ale stále s nimi držela krok.Když dorazilike stromu,tak Matsuo z Isamu slezl a trochu se zapotácel.Z toho rychlého běhu a navíc na vlkově zádech se mu udělalo trošku nevolno.Naomi se jen zasmála a posadila se do trávy.Nebyla skoro vůbec udýchaná.Matsuo se posadil vedle ní a Isamu zmizel v houští.,,Tak….na co jsi se chtěl zeptat?'' řekla a podívala se na něj.,,No je toho trochu víc…tak začnu tím,jak to,že rozumím zvířatům?Když jsem byl ve škole,mluvil jsem z ptákem.Co to sakra znamená?'' vyhrkl ze sebe.Naomi si zachovala klidnou tvář a otočila se.,,A taky proč jsi mi říkala Matsuo Dalhrim,když jsi mluvila s tím Floidem?Něco mi říká,že jsi mi neřekla pravý význam těch slov.Znamená to něco jiného než jsi mi řekla,že?'' podíval se na ni,ale Naomi stále mlčela.,,A proč mě to předtím tak tálo k té studni?Tak odpověz mi Naomi,chci to vědět.To,že jsem tady má snad nějaký důvod,ne?'',,Tak dobře.'' řekla konečně Naomi.,,Hmm?'' Matsuo čekal co řekne.,,Tak jo,asi je čas ti to říct.'' Naomi si objala rukama kolena a pokračovala.,,Asi si budeš říkat co je to za blbost,ale všechno co ti teď řeknu je úplná pravda.Takže…..před 45 lety žili v tomto světě lidé z kmene Dalhrim.Byli to mocní lidé s neuvěřitelnými schopnostmi a je to už 45 let,co se vůdci kmene narodil syn.Pojmenovali ho Asugi.'' Matsuo se zarazil.,,Asugi?Tak se jmenoval můj…'' ,,Ano.Tvůj otec.''Mtasuo vykulil oči a nevěřícně na ni zíral.,,Počkat…chceš mi tím snad říct,že můj otec se narodil v tom-v tomhle světě??'' ,,Ano.Tvůj otec byl potomek vůdce zatím nejsilnějšího kmene lidské rasy v tomto světě a jako jediný potomek hlavní větve se měl stát vůdcem celého klanu.'' Matsuo vytřeštil oči a nebyl schopen říct jediné slovo.,,Myslím,že bych měla pokračovat,abys to pochopil.No takže když bylo tvému otci 7 let,začali ho jako každého potomka hlavní větve učit nejtajnějším technikám boje,jak má ovládat svoji sílu,jak mluvit se zvířaty a další potřebné věci pro budoucího vůdce klanu.Ještě žádný člověk z toho kmene zcela neovládl svoji sílu a všechny techniky dříve,jak za 8 let,ale tvůj otec je ovládl už za 3 roky.Zvířata byli jeho nejlepšími přáteli.Uměl mluvit snad s každým žijícím zvířetem.To je jeden z důvodů,proč také ovládáš zvířecí řeč.Měl v sobě skrytou sílu,která sahá daleko za možnosti našeho chápání.Když mu bylo 12 tak ve vesnici už nebyl nikdo,kdo by byl schopen ho porazit,včetně tvého dědečka.'' Naomi se na,dost překvapeného Matsua podívala.Pak se zase zadívala do dálky a pokračovala.,,Tvůj otec zabil každého démona,který se k němu přiblížil víc jak na 10 metrů a byl známý jako vraždící stroj.Lidé z jeho kmene se ho postupně začali bát a vyhýbali se mu.Dokonce i tvůj dědeček se začal bát svého vlastního syna a tvůj otec měl plné zuby té věčné přetvářky.Když mu bylo 18,tak odešel z jejich vesnice a už nikdy se tam nevrátil.Sem tam lidé slýchávali příběhy o statečném bojovníkovy,který zabijí démony a chrání lidi.Když mu bylo 23 let,objevil studnu do jiného světa.Byl snad vůbec první v tomto světě,kdo se odvážil projít bránou do vašeho světa.Tam se potkal s tvojí matkou.Zamilovali se do sebe a o 2 roky později jsi se narodil ty.Ale tvůj otec toužil po tom,vrátit se do svého rodného světa a tak se o rok později rozhodl odejít.Tvá matka ho ale nechtěla pustit a tak se rozhodla jít s ním.Tady v Makushu neuběhl ani týden a tvého otce napadli démoni.Tvá matka se i s tebou rychle vrátila ke studni,jak jí Asugi nakázal a čekala na něj.Za chvíli tam přiběhl s několika démony v patách a chtěl,aby jste se vrátili do svého světa.Ale tvá matka to odmítala a tak ji do studny zchodil.Ale stalo se něco,co nečekal.Tvoje matka tě při pádu nechtěně upustila a ty jsi zůstal v tomto světě,zatím co ona prošla bránou do vašeho světa.A démoni se na tebe hned vrhli.Když se tě tvůj otec snažil chránit,tak ho jeden démon smrtelně zranil,ale tvému otci se i přes to podařilo je zabít.Zajímalo tě někdy,odkud máš tady na rameni tu jizvu v podobě půlměsíce?'' zeptala se ho a odkryla mu místo na rameni.Matsuo se na ni podíval.,,Tohle?To mám už odmalička.Mamka říkala,že mě srazil chlap na kole a že od toho mám tu jizvu.Takže chceš říct…'' ,,Ano.Tu jizvu nemáš od srážky s kolem,ale udělal ti ji tam tvůj otec,když umíral.Předal ti tím všechnu svoji sílu.Po té tě prohodil studní a zemřel.'' Matsuo nebyl schopen pohybu.Jen se s vytřeštěnýma očima díval do země.Nakonec se zeptal ,,A jak-jak to všechno víš?'' Naomi se na něj podívala a pak zase odvrátila pohled někam pryč.Usmála se.,,Vyprávěl mi to můj otec….byl přítel toho tvého a tenkrát byl často s ním.I toho dne,ale bojoval s jiným démonem a tvého otce se mu nepodařilo zachránit ''Matsuo nemohl uvěřit svým očím.Právě se dozvěděl,že jeho otec byl syn vůdce nějakého klanu a že byl neuvěřitelně mocný a že obětoval svůj život,aby ho zachránil.A taky že mu předal všechnu svoji moc.,,Po-počkej.Chceš říct,že jsem zdědil všechnu jeho moc?To snad nemyslíš vážně!'' ,,Myslím.Máš v sobě ukrytou obrovskou sílu,kterou ti předal tvůj otec,ale taky tvou vlastní sílu,kterou jsi zdědil jako potomek hlavní větve kmene Dalhrim.Pokud se svou sílu naučíš ovládat,což nepochybně zabere dost času,mohl bys pomáhat lidem v tomto světě a chránit je před démony,jako to po většinu svého času dělám já'' Naomi se na něj podívala.Viděl jí na očích,že to myslí smrtelně vážně.,,Ale počkej…jak chránit lidi před démony?To jako že s nimi mám bojovat??Tak moment,tohle je na mě trochu moc.'' řekl a vstal.,,Chceš snad říct,že bych se měl naučit ovládat nějakou obrovskou sílu,kterou mám v sobě.Ale jak bych se ji měl vůbec naučit ovládat?Už vím,že umím mluvit se zvířaty,ale ani to vlastně neumím!Nemůžu bojovat s démony!Musím chodit do školy,mám horu úkolů a učení,máma na mě pořád dává pozor….nemůžu bojovat s démony!!To je prostě blbost….'' řekl a vydal se zpátky ke studni.Naomi si povzdechla a šla za ním.,,Hele Matsuo,ať se ti to líbí nebo ne,máš za úkol chránit lidi v tomto světě a se svou silou by jsi mohl zachraňovat životy lidí i ve světě tvém!'' Matsuo se zastavil a otočil se.,,Hele,ještě před několika dny jsem nevěřil na démony a najednou je mám zabíjet!Jak si můžeš myslet,že uvěřím,že existuje nějaká mocná síla nebo co to vůbec je a navíc,že jí vládnu?!''Naomi se na něj podívala dost zvláštním výrazem.,,Chceš vidět,že existuje?Tak se dívej'' Naomi praštila dlaněmi na zem a najednou se kolem nich začali ze země linou šlahouny.Bylo jich hrozně moc a Matsuo jen vytřeštil oči.Najednou ho jeden z nich chytil a odhodil někam pryč.Matsuo dopadl na zem.,,Co děláš?!'' Vyjel na ni.Najednou ho polila sprcha vody a on byl celý mokrý.,,Nechtěl jsi snad vidět moji sílu??A to byla jen maličká ukázka.'' řekla a podívala se na něj.Byla to úplně jiná dívka,než ta,se kterou pozoroval Floidy a se kterou ještě před chvíli mluvil.,,Chceš vědět jakou silou vládnu??'' řekla najednou a Matsuovi se podařilo sednout si.Díval se na ni s překvapeným výrazem a mlčel.,,Ovládám všech pět elementů a vládnu také obrovskou silou,kterou v tuto chvíli opravdu nemůžeš pochopit!Ty máš dost podobné schopnosti a chceš vědět ještě něco??Jsem mocnější než byl tvůj otec a vládnu silou mocnější než ty kdy budeš mít!Nechci ji využívat proti tobě,ale jestli nepřijmeš svůj úkol,nebudu mít na výběr.Lidé v tomto světě potřebují tvou pomoc.Každý jiný by byl poctěn vládnout tak obrovské síle a když se ji naučíš ovládat,tak téměř všichni démoni v tomto světě se tě budou obávat a budou se ti vyhýbat!Tvoje síla může zachránit nesčetně lidských životů a ty ji odmítáš!!….přemýšlej o tom a přijď,až se rozhodneš,co uděláš.Počkám si na tvou odpověď,je mi jedno jak dlouho.'' Když Naomi skončila,tak Matsuo neměl slov.Seděl na zemi,jako kdyby do něj uhodil blesk a nebyl schopen jakéhokoliv pohybu.Naomi se otočila a všechny šlahouny zmizeli zpátky pod zemí.,,A ještě něco.Před svou pravou tváří neutečeš,protože pro ostatní démony jsi hrozbou a oni už ví o tvé existenci,takže je možné,že tě budou napadat i ve tvém světě.Budou se tě snažit zničit,dokud jsi slabý.Můj přítel na tebe dá pozor.'' řekla a odcházela.Najednou se zastavila a sklonila hlavu.,,Promiň,že jsem tě zranila.A taky za to,jak jsem vyjela.Omlouvám se.'' řekla tiše a zmizela.Matsuo stále seděl na zemi a v duchu si řekl ,,Neto já bych se ti měl omluvit'' vstal a oprášil se.Chvíli se smutně díval do dálky a pak se vrátil ke studni.Posadil se na ni a přemýšlel o všem,co mu Naomi řekla.Netušil však,že ho zpoza stromu pozoruje.Matsuo si povzdechl a s pootevřenýma očima zíral do země.Pak vstal a skočil do studně.Naomi stála za stromem a vedle ní byl Isamu.,,Nemyslíš,že jsi to trochu přehnala?Asi to muselo být,ale nejsem si jist,jak se teď rozhodne.'' řekl a Naomi sklonila hlavu.,,Určitě se rozhodne správně Isamu.'' Řekla,otočila se a s Isamu v patách se vrátila do své jeskyně.

Návrat

22. února 2008 v 21:57 | Amanda |  Povídky z Naruta
Takže jsem napsala další SasuNaru.Teď se pokouším napsat SasuSaku tak brzo bude ;-)
Poznámka:Naruto a Sasuke spolu začali ,,chodit" když jim bylo 14 a Sasuke byl pryč dva roky ;-)
,,Sasuke!"volal blonďatý chlapec jeho jméno ze spaní.Od té doby co odešel se mu o něm pořád zdá.,,SASUKE!!!!!!" a s trhnutím se posadí.Po tvářích mu tečou slzy.,,Už zase ten sen…"řekne potichu a otře si slzy.Podívá se na budík.Ukazoval 6 hodin ráno.,,Sakra,zaspal jsem" a vyletí z postele.,,Kakachi sensei nám řekl,ať jsme v pět na cvičišti což znamená,že Sakura tam dorazila o půl šesté a Kakachi tam přijde nejdřív kolem osmé"pomyslí si a hned zpomalí.V klidu se obleče a nasnídá a chystá se odejít.U dveří se však zastaví a podívá se na dvě fotky,které má na nočním stolku.Na jedné je Sasuke,Sakura,Kakachi a on a na druhé je jen on a Sasuke.,,Musel jsem ho tak přemlouvat,aby se semnou vyfotil…"a po tváři mu opět steče slza.Rychle ji otře,zabouchne dveře a pomalu se začne loudat ke cvičišti.Po cestě přemýšlí o Sasuekem.,,Kde teď asi je?Jak se má?Myslí na mě někdy vůbec?Zabil už Itachiho??…Žije vůbec??"běhaly Narutovy hlavou otázky jedna za druhou.Zatřepal hlavou aby je vyhnal pryč.Nechtěl na Sasukeho myslet.Sám ani nevěděl,jestli ho pořád miluje.Sasuke mu to slíbil a stejně…,,Narutooo počkéééj!!!!"Naruto se otočil.Byl to Kiba.,,Nazdar,Kibo,co se děje??".,,Shání tě Tsunade,prý je to naléhavé.Máš okamžitě přijít do její kanceláře.".,,Ach jo,co zase chce?Díky Kibo,měj se".,,Jo,ahoj".
Naruto došel před Tsunadinu kancelář.Nikdy neklepal takže jen otevřel dveře.,,Bábi Tsunade,jestli mě zase voláte kvůli nějaké hovadině,tak….."nedopověděl.Zůstal stát jako kdyby do něj uhodil blesk.,,To není možné.."…Přímo před ním stál Sasuke.,,Ahoj,Naruto"řekl najednou (očividně šťastný) a usmál se.,,Sasuke…"zašeptal Naruto.Vůbec nevěděl co má dělat.Během vteřiny mu proběhlo hlavou všechno,co se stalo potom co odešel.Na tu strašnou bolest,na to jak pořád plakal,na jeho sny,na plakající Sakuru.Do očí mu vhrkly slzy.Otočil se,vyběhl z pracovny a zabouchl za sebou dveře.,,Naruto!"zavolala na něj Sakura.Stála kousek od Sasukeho i s Kakachim.Naruto si jich vůbec nevšiml.Sasukemu hned zmizel úsměv i šťastný výraz ve tváři.Všichni se chvíli dívali na dveře.Ticho prolomila Tsunade.,,Takže"všichni tři se na ni otočili.,,Dopadlo to lépe než jsem čekala.No nic.Naruto se s tím bude muset smířit.Minule to taky zvládl,zvládne to i teď.Tým sedm je zase kompletní.Za pár dní vám začnu dávat mise.Sasuke.."podívala se na něj.,,Ano?"řekl trochu váhavě.,,Vítej zpátky.",,Díky".,,Můžete jít.Odchod!".Když zavřeli dveře,Sakura se zeptala:,,No Sasuke,nechceš zajít na rámen?Dlouho si tu nebyl a určitě chceš vědět vědět,co se tu stalo,když jsi byl pryč.,,Jasně,musíš mi všechno říct.,,Tak naschle Kakachi sensei"řekla Sakura a šla za Sasukem.,,Naschle…a Sakuro…zítra máte volno" zavolal za ní ještě Kakachi.Sakura se na něj jen usmála a zašla za roh.,,Doufám,že se to mezi nimi urovná"řekne si pro sebe a zmizí.
Běžel dál a dál.Nevěděl kam ale stále běžel.Po tvářích mu proudem stékaly slzy.Nemohl uvěřit tomu,že se vrátil.Před očima měl jeho šťastný výraz,když ho uviděl.Bodlo ho u srdce.Doufal,že se ta bolest už nikdy nevrátí.Pořád běžel.Narážel do lidí a nevšímal si jejich nadávek.Prostě běžel.Zastavil se až na jednom opuštěném místě,kde kvetla krásná Sakura (Sakura je strom,kdyby to někdo nevěděl a Sakura (jako holka) se jmenuje po něm jj? ;-)).Najednou,jakoby se mu do srdce zabodlo tisíc nožů.Na tomto místě se se Sasukem poprvé políbil a řekl mu,že ho miluje.Přešel ke stromu,sedl si a opřel se o jeho kmen.Slzy mu stále tekly po tvářích.Chtěl aby se Saskuke vrátil ale teď když je tady…Nemohl se vzpamatovat z toho,že odešel.A on se teď vrátil.Chytl se u srdce.Bolelo to.Vzpomněl si na to,jak odešel.,,Sasuke"řekl nahlas a rozplakal se ještě víc.
,,Tak jsme tady"řekla Sakura a sedla si k pultu u Ichiraku rámen.Sasuke si sedl vedle ní.,,Tak dlouho jsem tady nebyl"řekne si pro sebe.Sakura se na něj jen smutně usměje a objedná dva rámeny.,,Tak povídej,co se tady dělo za celou tu dobu co jsem tady nebyl?"zeptá se najednou Sasuke.,,No kde mám začít…"odpoví Sakura.,,Dva rámeny už se nesou"řekne pán (nevím jak ho nazvat,pan obsluhující nebo tak něco) a položí před ně dvě misky s rámenem.Sakura se nadechne a začne:,,Takže,ráno po tom,co jsi odešel se po tobě nikdo moc nesháněl.Naruto se ale choval hrozně divně.Říkal,že tě nemůže nikde najít.Po dlouhém přemlouvání nakonec prohlásil,že má strach,že jsi odešel.Tsunade hned vyhlásila pátrání ale nenašli tě.Všude se rozhlásilo,že jsi odešel."odmlčela se a pustila se do rámenu.Sasuke měl smutný pohled ale nic neříkal a také se pustil do rámenu.Za chvíli ho měli snězený a Sakura pokračovala.,,Naruto se úplně zhroutil.Stal se z něj úplně jiný člověk.Nevycházel z domu,nechodil na tréninky,ani se mnou,s Kakashim a s Irukou skoro vůbec nepromluvil.Rozhodla jsem se,že už toho je dost .Šla jsem za Narutem domů a chtěla jsem ho vytáhnout ven a rozveselit.Zvonila jsem a klepala ale nikdo neotvíral.Chtěla jsem vyrazit dveře ale pak jsem si to rozmyslela a odešla jsem.Zastavila jsem se na tom místě,kde jste spolu bývali nejčastěji.Naruto seděl pod stromem a plakal.Nevěděla jsem co mám dělat.Nikdy jsem ho plakat neviděla.Nechala jsem ho o samotě a odešla jsem (GOMEN ŽE POŘÁD OPAKUJU TO JSEM).A tak to pokračovalo asi měsíc."znovu se odmlčela.Podívala se na Sasukeho.Měl strašně smutný a bolestný pohled.,,Ach Naruto…netušil jsem,co ti tím způsobím".Sasukemu běhali hlavou jedna výčitka za druhou.Ale ani teď by své rozhodnutí nezměnil.,,Kdybych se teď měl rozhodnout jestli odejít nebo zůstat,stejně bych odešel"ukončil výčitky.,,Nepůjdeme někam na kafe ?".Zeptá se najednou Sakura.,,Dobře" odpověděl nepřítomně.Po dohadování kdo zaplatí Sakura rozhodla,že ho pozvala,zaplatila a šli do jedné malé kavárny (XD).Objednali si kafe a Sakura povídala dál.,,No asi tak po tom měsíci Naruto najednou začal strašně moc trénovat.Jinak bylo všechno tak jak dřív.Skoro s nikým nemluvil.Jen trénoval.Párkrát kvůli tomu skončil v nemocnici.Ani nevím,odkud znal ty jutsu,která se učil."opět se odmlčela a napila se kafe.Sasuke měl to svoje už dávno vypité.,,No a tak to bylo asi rok.A pak najednou ,,bum" a Naruto se choval úplně jako dřív.Zase se smál,dělal blbosti,skoro všechny peníze utrácel za rámen…Byl prostě stejný,jako byl než jsi odešel.Nevím co se stalo ale od té proměny jsem ho ani jednou neviděla smutného nebo zamračeného.Nevím jestli to jen předstíral ale nějak moc jsem se o to nestarala.Byl to zase Naruto a byla z toho ,,hej" celá Konoha.No ale tenhle týden vypadal děsně vyčerpaně a unaveně.A to jsme měli jen dvě mise.A taky je poslední dobou takovej….smutnej a zamyšlenej."zamyslela se.Sasuke nevěděl,co si má o jeho chování myslet.Byl z toho docela zmatený.,,No,tak sem ti řekla všechno,co se dělo s Narutem.Já jsem pořád stejná a Kakashi taky.A Konoha se vůůůůůbec nezměnila"dopověděla s úsměvem Sakura.Sasuke ji už ale nevnímal.,,Musím jít"vyhrkne najednou,zvedne se a odejde.Sakura jen udiveně zamrká ale nechá to plavat.Dopije kafe,zaplatí a odejde domů.
Sasuke šel k Narutovu domu.Hlavou mu běhali tisíce myšlenek.Tolik Naruta miloval.Nevěděl,jestli mu Naruto dokáže odpustit.Po tom,co říkala Sakura,,A navíc ten slib…slíbil jsem mu to!!!Sakra proč jsem to sliboval??!!!"nadával si v duchu.Ani si nevšiml,že už je u jeho domu.Chvíli tam jen tak stál a díval se do okna Narutova pokoje.,,Nesvítí se tam.Buďto není doma nebo už spí"pomyslel si.Najednou za sebou uslyšel kroky.Otočil se.Byl to Naruto.Zastavil se asi 2 metry před ním.,,Co tu chceš??"zeptal se smutným,bolestným i naštvaným hlasem.,,Chtěl jsem si s tebou promluvit."odpověděl klidně Sasuke.,,A o čem?".,,Sakura mi řekla,co se dělo po tom co jsem odešel".,,A co jako?",,Naruto,já…mrzí mě to…odpusť ".Naruto nic neříkal.Sasuke se podíval Narutovi do očí.Byly plné vzteku a bolesti.Naruto se rozešel ke dveřím.Zastavil se vedle Sasukeho a potichu řekl:,,Na to už je pozdě,Sasuke" vešel do domu a zabouchl dveře.Sasukeho to bolelo.Věděl že mu ublížil ale…po tom co odešel na tom byl asi tak stejně jak Naruto.Při životě ho držela jen pomsta.Věděl,že až Itachiho zabije,vrátí se.,,Musím to zkusit,musím si s ním promluvit"řekl si v duchu a otočil se ke dveřím.Sáhl po klice ale…do srdce jako by mu někdo vbodl nůž.Slyšel Naruta jak pláče.Jen tiše ale slyšel ho.Po tváři mu stekla slza.,,Odpusť mi to,Naruto"a rozešel se do svého domu.
Druhý den neprobíhal nějak zvláštně.Kakachi byl někde,neznámo kde,Sasuke se procházel po vesnici a znuděně každému,kdo se k němu hlásil vysvětloval,že se vrátil.Sakura byla v nemocnici (dělala ošetřovatelku) a Naruto celý den nevylezl z domu.Sasuke během své procházky zjistil,že už popáté došel ke stromu Sakury.K místu,kde si s Narutem vyznali lásku.Zaskučel a rozhodl se,že půjde domů a bude trénovat.Cesto procházel kolem Narutova domu.Zastavil se u něj.,,Co asi dělá?"vlítlo mu do hlavy.Udělal pár kroků.,,Co ztratím,když se podívám"a skočil před okno Narutova pokoje.Opatrně nakoukl aby ho neviděl.Naruto seděl na posteli a držel v ruce fotku,na které jsou oni dva.Nic nedělal,jen seděl a pozoroval tu fotku.Sklopil hlavu.Na obrázek mu stekla slza.Sasuke zase pocítil bolestné bodnutí u srdce.Tolik ho bolelo,když viděl Naruta plakat.,,Prásk" Naruto zahodil fotku na druhou stranu pokoje,lehl si a rozplakal se ještě víc.,,Sasuke,ty idiote!!"zakřičel Naruto.Najednou se Naruto zarazil.,,Sakra!!!"zařval v duchu Sasuke a rychle se schoval za okno.Uslyšel Narutovy kroky a tak seskočil ze střechy a zaběhl za roh.,,Doufám že mě neviděl"prosil Sasuke.Naruto otevřel okno a rozhlídl se kolem.,,Sasuke??Co by tu dělal?Chybí mi tolik,že už mám halucinace" a zavře okno.,,Tak já mu chybím?Musím si s ním ještě jednou promluvit.Musím ho nějak vylákat k Sakuře (ke stromu)."
Sasuke běžel domů.Vzal papír a tužku a začal psát:
Naruto,
moc tě prosím,přijď k našemu místu.Potřebuji si s tebou promluvit.
Sasuke
Přeložil ho a rozběhl se zase k Narutovu domu.Skočil na střechu.Připlížil se k oknu a zaklepal na něj.Nechal papírek ležet před ním a rychle se schoval.Naruto otevřel okno.Opět se rozhlídl,vzal papírek a zavřel.Sasuke seskočil a šel k ,,jejich místu".
Naruto si přečetl dopis.No dopis,spíš vzkaz.Po dlouhé chvíli váhání se nakonec rozhodl,že tam půjde.Nevěděl proč ale něco ho tam táhlo.Oblíkl si bundu,obul se a vyšel k ,,jejich místu".
Sasuke už asi půl hodiny seděl pod stromem a Naruto pořád nikde.Doufal však,že přijde.Uslyšel někoho přicházet.Vstal a otočil se.Sasuke v duchu zajásal.Byl to Naruto.Chvíli na sebe jen koukali a pak Naruto promluvil:,,Něco jsi mi chtěl,ne?".,,Naruto já…"Naruto se mu podíval do očí.Sasuke je ale odvrátil.,,Já…"povzdechl si.,,Miluji tě a ty to víš…prosím"a tentokrát jeho pohledu neuhnul.,,Dej mi ještě jednu šanci"řekne docela potichu.Naruto se na něj jen díval.Chtělo se mu plakat.Vztek se v něm zvedal každou vteřinou ale miloval Sasukeho a chtěl být s ním.Mozek říkal NE ale srdce našeptávalo ANO.Sasuke se mu stále díval do očí.Narutovi do očí vhrkly slzy a sklonil hlavu.Rozplakal se.,,Slíbil jsi to…"řekl.,,Slíbil jsi mi,že neodejdeš.Že tu se mnou zůstaneš.Že mně neopustíš…a lhal jsi."poslední slova jen zašeptal.,,Jak jsi mohl…víš vůbec jaké to bylo??Jak moc to bolelo?Tušíš aspoň jak mi bylo??!!" teď už křičel.Neudržel to v sobě.Všechno,co v sobě dva roky dusil,všechny pocity,bolest…,,Pořád jsem tě měl před očima.Všechno mi tě připomínalo.Doufal sem že ta bolest,kterou jsem cítil,když jsem byl malý…ta bolest ze samoty…už nikdy jsem to nechtěl pocítit…a nejvíc mě bolí to,že jsem tě nepřestal milovat ať jsem se snažil sebevíc na tebe zapomenout"ztišil hlas a sesunul se k zemi.Sasukemu jakoby se do srdce zabodávalo tisíce nožů.Netušil,že je to tak vážné.Přešel k Narutovi,klekl si k němu a objal ho.Naruto se k němu přitiskl.,,Odpusť mi to,Naruto,je mi to líto" zašeptá a políbí ho do vlasů.Naruto se k němu ještě víc přitiskne.Po chvíli Sasuke ucítí,že Naruto usíná.Vezme ho tedy do náruče a odnese do jeho domu.Položí ho na postel a přikryje ho.Otočí se a chce odejít ale Naruto ho chytí za ruku a zašeptá:,,Prosím,nechoď pryč".Sasuke se usměje a lehne si vedle něj.Chvíli se jen dívají jeden druhému do očí a pak si Sasuke Naruta k sobě přitáhne a políbí ho.Naruto polibek opětuje a prohloubí.Oba se začnou líbat.Sasuke vklouzne Narutovi rukou pod tričko.Naruto jemně vzdychne.
No a pak….víte co XD…
Takže fakt nwm jak to zakončit.Možná mě ještě něco napadne ale já tady nad tím seděla už tři hodiny a nic mě nenapadlo…

Diplomy za první bleskovku ! ! !

22. února 2008 v 17:19 | Yuiko a Amanda |  Bleskovky a diplomy
Takže konečně tu jsou diplomy za první bleskovku.Já vím,nejsou nic moc,ale na jsou to naše první diplomy,tak snad se Vám i tak budou trošku líbit :o) Jsou pod perexem :o)

Kawaii obrázek draka

22. února 2008 v 17:12 | Amanda